Čeká v budoucnu lidstvo stejný osud jako v knize Prachožrouti?

V roce 2013 u nás vyšlo jedno z dalších děl známého sci-fi a fantasy autora, Paola Bacigalupiho. V napínavém románu Prachožrouti rozvíjí autor své originální vize světa bez fosilních paliv a minerálů, kde život pro většinu lidstva představuje každodenní krutý boj o přežití. Z dnešního pohledu to však není budoucnost přespříliš vzdálená…

Ocitáme se v daleké budoucnosti, kde je chlapec Nailer se svou kamarádkou Pimou členem lehké party, party, která prohledává staré rezavějící tankery, které ztroskotaly na Bright Sands Beach. Všichni v partě musí skládat krevní přísahu, protože práce v tankeru je velmi nebezpečná, jeden se může v té nekonečné tmě snadno ztratit a už nenalézt cestu zpět. Lehká parta každý den musí splnit určité kvóty a přinést z lodí dostatečné množství mědi a jiných vzácných kovů, které jsou určené pro další recyklaci. Kdyby kvóty neplnili, budou nahrazeni někým jiným.

Ani doma to Nailer nemá zrovna jednoduché, matka mu zemřela a otec je závislý na alkoholu a na drogách a často Nailera bije. Věkem si Nailer není jistý, ale ví, že je o něco mladší než Pima, které je 16. Každý den Nailer sní o tom, že udělá „Velkou trefu“ a díky tomu zbohatne jako všem známý místní boháč Klikař. A konečně po jedné velké bouři to vypadá, že se mu možná přeci jen zadařilo. Na pobřeží ztroskotal klipr, loď patřící „zazobancům“. Kdyby jen Nailer dopředu věděl, jaký poklad nakonec na lodi najde.

Bapi ho už takhle nesnáší. A Lenora je celá žhavá, aby mohla zaujmout jeho místo. Pořád slyšel v duchu, co říkala: „Já bych ven dostala dvacetkrát víc matroše než Nailer.“ Varování. Má teď konkurenci. Bylo jedno, že se za něj Pima zaručila. Pokud nezvládne kvótu, Bapi mu propíchne týmové tetování a nechá to zkusit Lenoru. A Pima s tím nenadělá ani prd. Nikoho si nemá cenu nechávat, když nepřináší zisk. Nailer se plazil dál, jako by ho hnala Lenorina dychtivá slova. Pod rukou se mu uvolňovalo pořád víc a víc mědi. LED barva přestala svítit. Je sám. Ven se dostane jedině díky stopě po uvolněném elektrickém kabelu. Poprvé dostal strach, že nenajde cestu ven. Tanker je obrovský, jeden z těch dříčů ropného věku, skoro připomíná plovoucí město. A on je teď hluboko v jeho útrobách. – Prachožrouti, str. 18 

Paolo Bacigalupi se narodil v Paonii v Coloradu. Jeho imaginární povídky zařazené do sbírky Čerpadlo 6 (Pump Six and Others Stories, vydané v roce 2008) získaly hlavní ocenění české Akademie sci-fi, fantasy a hororu jako kniha i povídková sbírka roku. Stejně úspěšný byl román Dívka na klíček (The Windup Girl, vydaná v roce 2009). V témže roce se autor se autor přihlásil také románem Prachožrouti (Ship Breaker, originál vydaný v roce 2009), prvním dílem trilogie, jež je rovnou měrou určena dospělým i dospívajícím čtenářům science fiction. Druhý díl ze stejného světa s názvem Potopená města (The Drowned Cities, vydáno 2012) již nedávno vyšel v nakladatelství Plus.

Román Prachožrouti je velmi reálně napsanou sci-fi dystopií, která se ve svém žánru jistě neztratí. Kniha je doplněna o velmi povedené ilustrace, které příběh krásně doplňují. Paolo Bacigalupi si nebere servítky a i když se kniha dá zařadit do žánru young adult, je místy opravdu velmi krutá. Ať už jde o chování Nailerova otce, nebo o to, jak se mezi sebou chovají všichni prachožrouti, kdy lidský život nemá skoro žádnou cenu. Jediné, na čem záleží, je karma. Nikdo nesmí nikomu nic dlužit, jinak ho štěstí nepotká. A štěstí je to poslední, v co mohou věřit. Štěstí a Odpadkový bůh.

Postavy jsou dobře propracované a během čtení pozorujeme, jak se postupně mění. Hlavní postava Nailer je chytrý a na svou dobu až přehnaně čestný. Ale nejvíce se děsí toho, že by byl jako jeho otec. Dalšími velmi zajímavými postavami jsou pololidé, jsou to zvířata křížená s lidmi, kdy výsledný objekt si zachovává až psí věrnost. Každý z těchto tvorů má svého lidského patrona, pro kterého neváhá položit svůj život a po patronově smrti zemře žalem.

Kniha je opravdu velmi reálně zpracovaná, nejen že Paolo Bacigalupi dokáže velmi trefně popsat lidské chování, které se v takové situaci dá očekávat, ale navíc je uvěřitelná i možnost takovéto katastrofy. Katastrofy, kdy dojdou veškeré obnovitelné zdroje, hlavní města se ocitnou pod vodou a pravidelně se bude vracet velká bouře, které se říká zabiják měst. Knihu doporučuji i čtenářům, kteří se žánrem sci-fi teprve začínají, protože ho je zde pomálu. A rozhodně Prachožrouty doporučuji jak mladším náročnějším čtenářům, tak i těm dospělým, protože kniha je opravdu velmi zajímavým dílem, které za přečtení rozhodně stojí.

Paolo Bacigalupi, Prachožrouti

Plus, 2013

256 stran, 254 Kč

Kateřina Müllerová