Doktor Jekyll, Mr. Hyde – každý z nich je jiný

Tak co, už v hlavě slyšíte písničku M. Žbirky? Věc se dá ale uchopit i jinak. Strhující příběh souboje dobra a zla o jedinou duši a tělo už svět zhlédl v tisícerých knižních i filmových adaptacích (včetně muzikálu) a stále nepřestal lidi zajímat — ani po (necelých) 130 letech. Nové vydání Podivuhodného případu doktora Jekylla a pana Hyda tentokrát padne do oka nejen fanouškům literární hororové klasiky, ale také všem, kdo mají rádi ilustrace známého argentinského výtvarníka Maura Cascioliho.

Pod křídly nakladatelství B4U publishing (Albatrosmedia, a.s.) se závěrem 2014 vydala do světa útlá, leč dechberoucí novela o Podivuhodném případu doktora Jekylla a pana Hyda. Zaujme vás už na první pohled (jakožto i první dotek, nadechnutí, prolistování a začtení). Bez přehánění.

Mazlíček knihomolů i vyznavačů kresby

Už při prvním zběžném prolistování čtenářem totiž proletí uspokojení z doteku luxusního papíru a zaujme i použitá tiskařská grafika s četnými prostornými ilustracemi Maura Cascioliho. Ten je známý svou tvorbou filmových plakátů i komiksů. A uvnitř této působivé skořápky se skrývá napínavý příběh z pera „Tusitala“ Roberta Louise Stevensona, který už řadu let inspiruje čtenáře, autory i filmaře.

Dějovou linku patrně znáte: ctihodný anglický gentleman, Henry Jekylle, se stal tajnou obětí vlastního výzkumu. V momentě, kdy ze sebe učinil pokusného králíka a vypil sérum, které probouzí nadlidskou fyzickou sílu, stvořil své zlé alter ego jménem Edward Hyde. Ten se dostává k moci vždy v noci za úplňku a neštítí se žádného zločinu, ať už jde o ublížení dítěti nebo o samotnou vraždu. Londýn se bouří agresí a zmítá se strachem, Jekyllem cloumá černé svědomí. Přežít ale může jen jeden z nich. Který z nich přežije v původní verzi příběhu, než se Jekyllova postava dostane do rukou Hollywoodu? Pamatujete si na její charakter?

Dokáže klasika překvapit?

Ačkoli mi bylo jasné, o čem to bude, matně si vzpomínám na jakési dávno zhlédnuté filmové zpracování, průběh příběhu jsem si nedokázala přesně vybavit. Postava Jekylla/Hyde mi byla známá spíše svou existencí nebo jako vedlejší postava z filmu Liga výjimečných (což lze považovat za jakousi předkapelu Avangers — i zde svět spasí vybraná skupina hrdinů – mezi nimi Dorian Grey, Kapitán Nemo a samozřejmě Dr. Jekylle). Velmi mne proto překvapilo, že se opravdu jedná o hororovou povídku s nečekanou pointou.

Kdyby příběh neoběhl celý svět, vyrazí vám jeho rozuzlení dech. Celou domu totiž máte za to, že existuje jistý laskavý, dobrosrdečný doktor Henry Jekyll, mající starého přítele – právníka Uttersona. Právě ten je pro čtenáře hlavní průvodní postavou. Pan Utterson při nedělní procházce narazí na starý domovní chod a debatuje o něm s přítelem, který mu prozradí, že zde žije jistý pan Hyde, bezcitný padouch a člověk, na němž je na první pohled cosi nepopsatelně hrůzného. Postupem příběhu se pan Uttersonn s panem Hydem setká a nabude dojmu, že tento laboratorní asistent doktora Jekylla prachsprostě vydírá – proč by se jinak stal jediným dědicem v případě Jekyllova náhlého zmizení či smrti? Děsivou pravdu se Utterson dozvídá až v úplném závěru povídky, a to z posmrtného dopisu svého přítele Laylona, který Jekyllovu proměnu spatřil na vlastní oči.

Zanechaný otisk v mé čtenářské duši

Musím se přiznat, že mne přečtení vedlo k úvaze, jakého úspěchu by asi autor dosáhl dnes. V příběhu sice dojde k brutální vraždě (umlácení náhodného chodce – ctihodného, váženého a dobrého muže), ale popsána je maximálně několika řádky. Nestříká krev, čtenář se neocitá v mysli vraha, nedovídáme se napínavé okolnosti policejního pátrání. Příběh nenaplňují ani pasáže zabývající se popisem monstrózní přeměny – protože o té posluchač nezasvěceného vypravěče Uttersona přece nemá potuchy. Přelomový je na tom prostě samotná myšlenka, která přišla v pravou dobu. Přesto jsem příběh s láskou k fantazii a dobrodružství požitkářsky hltala.

Trocha filosofie závěrem

Jakýsi doslov knihy tvoří dopis doktora Jekylla, kde se dozvídáme pravé jádro příběhu. Autor (spisovatel v kůži doktora Jekylla) hloubá nad úvahou, že člověka netvoří pouze jedno já, nýbrž že každý máme několik tváří, ony dobré a špatné vlastnosti, zkrátka že všichni v sobě nosíme anděla i ďábla, a je naší volbou, komu z nich dovolíme, aby nás ovládl. Doplatil Jekylle na svou vědeckou zvědavost, když vypustil pana Hyde nejen do své mysli, nýbrž do celého těla, a nechal se jím podmanit? Dokázal jej vždycky zastavit, tak jak si předsevzal? Jestli si nevzpomínáte, sáhněte po knize jako stvořené pro dlouhé, temné a větrné zimní večery.

Podivuhodný případ doktora Jekylla a pana Hyda

R. L. Stevenson

B4U Publishing, 2015

130 str.

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.