Pokračování švédské trilogie o Jane Kippové nese název „Naše matka“. Čtenář se opět musí připravit na absenci interpunkce, že se jména píši s malými počátečními písmeny a přímá řeč, které je v románu požehnaně, není v uvozovkách.
Ve Švédsku se trilogie stala senzací a byla nominována na prestižní Augustovu cenu – zcela zaslouženě!
Jana a její bratr – dvojčata – zdědí po matčině smrti dům v její odlehlé vesnici, o niž neměli do té doby nejmenší tušení. Život na vesnici je vždy řízen jinými pravidly než anonymní bytí ve městě. Na vesnici ví každý o každém, o to víc, když k sobě místní komunita jen tak někoho nepustí a náboženství je gró celého společenství.
Bratr je očarován mocí místních mužů. Zde má chlap stále poslední slovo a je ženě nadřazen. Život tvrdý, plný chlastu, násilí a arogance. To se Jane ani trošku nelíbí. Je to silná, sebevědomá žena, která je však ztracena ve svém vnitřním soužení a nešťastné lásce. Přátelskou náruč nalezne u svého bratrance, jenž je jeden z těch, kdo byl z komunity dříve vyobcován.
Jane jsem si zamilovala už v prvním díle. Sice mě některé její názory a rozhodnutí dost vytáčely, ale vesměs není možnost si ji neoblíbit.
Hlavním hnacím motorem celého příběhu je touha po odpuštění a vyrovnání se s bolestí, kterou si s sebou oba sourozenci od dětství nosí hluboko ve svém nitru. Na jejich příkladu jde krásně vidět, jak neblahé události z dětství dokáží manipulovat s lidským vědomím a chováním i v pokročilém věku.
Bylo to náročné čtení, a to ne pro tu zvláštní formu textu, kterou je román napsán, ale pro obsah, který je skličující a deprimující, avšak zároveň plný zoufalé naděje v budoucí dobro, o které Jane nepřestává usilovat.
Švédská autorka Karin Smirnoff má jedinečný dar podat příběh naprosto autentickou formou. Nemohu se dočkat závěrečného dílu, který snad Kniha Zlín brzy vydá.
Za recenzní výtisk děkuji Albatrosmedia.cz.
Více z LaCultury...
8. července, 2025 Návrat domů
„Dej mi sílu, abych mohla změnit co můžu. Trpělivost, abych dokázala přijmout to, co změnit nemůžu. A moudrost, abych to od sebe dokázala rozeznat.“ – citace z knihy, str. 110 […]
16. března, 2024 Švédské rodinné drama Můj bratr Upřímně bych byla dost vytočená, kdybych začala knihu číst bez toho, aniž bych věděla, že budou v textu chybět čárky, jména se budou psát malými písmeny na začátku a přímá řeč, které je v […]
24. února, 2024 Můj bratr Nejdříve bych chtěla moc poděkovat společnosti Albatros Media za poskytnutí této knihy k recenzi.
Karin Smirnoff je pro mě neznámá autorka a anotace knihy Můj bratr mě zaujala natolik, […]
16. května, 2025 O čem se nemluví
Jonathan Dylan Barker, autor famózní a napínavé série „Čtvrtá opice“, jež se stala světovým bestsellerem, přichází s novým thrillerem s názvem „O čem se nemluví“. Ten je plný […]
20. února, 2025 Na marších
Nový román z produkce nakladatelství Kniha Zlín nesoucí název „Na marších“ české autorky Jarky Kubsové, žijící dlouhodobě v Německu, je přesně ten druh románu, o kterém by se […]
8. května, 2024 Josefův osud: jak jsem přežil šest koncentračních táborů a stal se lovcem nacistů „Být hodný, milý a laskavý člověka nic nestojí.“
– citace z knihy, str. 14 –
Autobiografický román „Josefův osud“ se zcela vypovídajícím podnázvem, který nám jasně říká, čemu je dílo […]
6. července, 2025 Jeřábi táhnou na jih
Když jsem poprvé viděla knihu Jeřábi táhnou na jih od Lisy Ridzénové, věděla jsem, že si ji musím přečíst. Moc děkuji nakladatelství Host za poskytnutí knihy k recenzi.
Bo je starý […]
5. července, 2025 Pod hladinou lží
Autorka Wendy Dranfield je v literárním světě již velice známá, protože píše skvělé detektivky. Je to série, kterou jsem si velice oblíbila a těšila jsem se až si přečtu již šestý díl, […]
4. července, 2025 Všechny dobré věci
Čtvrtá kniha z edice Hlas nakladatelství Vyšehrad se jmenuje Všechny dobré věci. Napsala ji nigerijská spisovatelka Ayobami Adebayo.
Nigérie. Nejlidnatější země Afriky, která je […]
3. července, 2025 Neznámá z portrétu
„Pravda a lež jsou jako voda a olej. Myslíte s, že je promícháte, jenže olej vždycky vyplave na povrch. Dobrá lež proto působí spíše jako bílý ocet: změní chuť vody, aniž by změnila její […]
25. června, 2025 Úlice
Jakuba Katalpa ve svých knihách píše ráda o vztazích mezi Němci a Čechy. Inspiraci hledá v příbězích, které slýchávala jako malá, když trávila čas právě v Sudetech. Na jejích knihách je […]
18. června, 2025 Cesty časem i lidskými osudy
Kniha Než zapomeneme na laskavost je pátým pokračováním v edici Funiculi funicula, v níž Tošikazu Kawaguči přivádí čtenáře do malé japonské kavárny (která dala sérii název) s unikátní […]
