Deník pařížského měšťana z první poloviny 15. století

Deník pařížského měšťana, který si jeho autor psal v letech 1405–1449, představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k dějinám města Paříže v první polovině 15. století, tedy v období stoleté války a anglické okupace části francouzského království.

Tato kronika vlády francouzských králů Karla VI. a Karla VII., a hlavně života v Paříži a střední Francii je rozčleněna do 904 paragrafů, jejichž obsah se vztahuje především k politickým a náboženským událostem, které se v odehrály v Paříži v letech 1405 až 1449.

Deník obsahuje nejen informace o obléhání Meaux anglickým králem Jindřichem V. a hospodářských důsledcích války proti Angličanům, ale zmiňuje také proces s Johankou z Arku a nekteré mimořádné přírodní jevy. Vypráví i o dějinách míst jako takových, o každodenním živoře širších vrstev obyvatelstva, cenách potravin a vína a klimatických podmínkách a popisuje i škody na úrodě způsobené vojáky a hmyzem.

Ukázku z knihy a další informace naleznete na webu nakladatele – zde.

Identita autora zůstává neznámá. „Pařížský měšťan“ je konvenční pojmenování pro pisatele, který pravděpodobně pocházel z církevního prostředí na pravém břehu Seiny. Nejedná se o typický deník, ale o souhrn zápisků, které jsou uspořádány chronologicky podle toho, ve kterém roku se popisované události odehrály.

Kniha je nabitá informacemi, které spolu vzájemně souvisí, a tak její čtení vyžaduje spoustu trpělivosti. I tak se ale může stát, že se v textu ztratíte. Udržet si přehled pomáhají poznámky, mapy i medailony nejvýznamnějších osobností. Nechybí ani rodokmeny, pařížský liturgický kalendář, seznam důstojníků, úředníků a pařížských biskupů a vysvětlení peněžního systému a metrické soustavy.

Pařížané v tomto období netrpěli jen kvůli stoleté válce. Mnohem více je ovlivňovala válka občanská, která přinášela jen zbytečné boje, nedostatek potravin i dalšího zboží, popravy a mírové smlouvy, jejichž porušení bylo jen otázkou času. A tak zatímco prostí lidé toužili po míru, vůdcové znepřátelených stran se zajímali jen o své vlastní cíle a politický prospěch. Výsledkem bylo město proměněné v obraz zmaru, smrti a bolesti, v němž si nikdo nemohl být jistý, zda se dožije dalšího dne.

Kromě dění v Paříži a zmínek o tom, co se odehrává v dalších městech, je zajímavé sledovat i vývoj autorova přesvědčení. Na začátku má svou oblíbenou stranu, jejíž zločiny zlehčuje, zatímco tu druhou nazývá těmi nejhoršími výrazy. Později kritizuje vévodu, který vede jeho oblíbence, že se neumí rázně vypořádat s protivníky. Je také šokován tím, co stoupenci jeho strany napáchali během povstání v roce 1413 i o pět let později. Občas najde trochu sympatií i pro Angličany, kteří jsou schopní udržet ve městě pořádek, a nakonec – díky vnějším okolnostem – vyprchá i jeho nesmiřitelný postoj k protistraně.

Jana Mišúnová

"Nikdy nejsi moc starý na to, abys mohl začít znovu snít nebo se vydat za dalším cílem." C.S. Lewis