„Ve velkém koloběhu světa naše chyby nejsou důležité. Ale naše vítězství jsou. A tou nejdůležitější věcí je být důležitý právě ve chvíli, kdy tvoje důležitost může prospět největšímu množství potřebných lidí.“ – citace z knihy, str. 152 –
Maďarsko, rok 1956. Město, které bylo za války rozbombardováno na kousky, ale jeho obyvatele ho láskyplně postavili znovu. Maďarsko milovalo sebe samo. Milovalo se tak, až se zacelilo, vlastně skoro zacelilo. Kdyby nepřišel bolševik…
Po druhé světové válce v Budapešti nezůstalo mnoho barev, a když připochodovali Sověti, odpochodovaly i ty nejmenší náznaky barevnosti. Maďarsko zůstalo šedé, popelavé, zemité, cínové, platinové, šedobílé, kouřové, tmavošedé, slonovinové… A právě v Maďarsku prožívá hlavní hrdinka Csilla poválečné období ve společnosti své tety. Protože zbytek rodiny „zmizel“ v koncentračních táborech a rodiče jí popravili Sověti. Csilla má jediný cíl, za kterým si jde hlava nehlava. Nicméně plány jí překazí až mystický anděl smrti Azrael, jenž se objevuje na místech smutku, aby byl přítomen k utišení těm, kdo budou přecházet na druhou stranu. Spisovatelka do příběhu umně zakomponovala i další magické prvky, v podobě golema či „hovořící“ řeky. Řeka se proměňovala, sténala a pukala, rozlívala se a šeptala. Odrážela tím tíživé pocity obyvatel prahnoucího po změně, revoluci.
„Na místě, kde informace fingovaly jako měna, se pomluvy šířily rychlostí blesku.“ – citace z knihy, str. 44 –
Autorce se povedlo vtáhnout mě do děje a dokonale procítit neustálý strach z trestu, jež musel být za časů sledování tajnými agenty děsivý a nesmírně omezující. Fascinovalo mě, jak se v lidech probouzí touha po lepším životě, ochota obětovat vlastní pohodlí, zdraví i život, aby opět mohla být milovaná země volná, svobodná, aby v ní bylo „dýchatelno“.
Příběh je protkán osobní zpovědí Csillyna otce. Z vedených deníků tak dcera poznává otcovu neznámou tvář, která jí však přináší spíše jen další bol. Do příběhu je vsunuta i romantická linka, avšak naprosto nevtíravou formou. Dokonce se dotýká LGBT problematiky.
Za mě jde o skvělé skloubení historických faktů se zajímavými fantaskními prvky.
9. února, 2025 Němci
Pamatuji se, jak moc na mne zapůsobil román „Zuzanin dech“ české autorky píšící pod pseudonymem Jakuba Katalpa. Byl to ten druh románu, kdy na konci zůstanete jako opaření a nedostává se […]
27. května, 2024 Vyvolali jsme bouři „Milovat bez porozumění, to není láska, ale jen klam.“
– citace z knihy, str. 166 –
Mimořádný román přibližující historické události válečného běsnění Japonců na okupovaném území dnešní […]
22. května, 2024 Svěřený čas „Bůh na nás mrká vždy prostřednictvím náhod.“
– citace z knihy, str. 21 –
Již od dětských let jsem milovala tajuplné vyprávění Šeherezády z Tisíců a jedné noci protkané exotickou […]
21. listopadu, 2023 Chybějící světlo „Nehledej smysl nikde a v ničem. To teprve člověk dává smysl sobě i věcem, které dělá. Člověk dává smysl tomu, koho miluje.“
Jedná z nejtěžších knih tohoto roku, která mi šťastnou náhodou […]
26. května, 2023 Prameny Vltavy „Šumaváci, divný to lidský druh s náturou tvrdší než to zdejší modřínové dřevo.“
– citace z knihy, str. 295 –
Ufff, jsou knihy, které vám vezmou dech. Jak o nich psát? Přesně takovou […]
26. ledna, 2025 Desátý rytíř
„Homō putat, Deus mūtat“ = „Člověk míní, Pán Bůh mění“
Rytíř v kněžském rouchu, anebo kněz v rytířské zbroji... Oba tyto tituly vypovídají o jednom muži, který se neštítí ve jménu […]
24. ledna, 2025 Písmem mojí přítelkyně
„Kdo nezažije hluboký zármutek, neví, co je opravdové štěstí.“ – citace z knihy, str. 90 –
Román „Písmem mojí přítelkyně“ je závěrečným dílem série „Jménem mojí sestry“ skvělé české […]
20. ledna, 2025 Sudetský dům III: 1959–1963
„Bůh z této krajiny dávno utekl a cestou se raději ani neohlédl.“ – citace z knihy, str. 16 –
Velmi nadaný mladý český spisovatel, jehož láska k historii a regionu, ve kterém […]
16. ledna, 2025 Hořkosladká vůně vanilky
„Je třeba přijmout život se vším, co přináší, nevybírat jen rozinky a neohrnovat nos nad neúspěchem či znevýhodněním. Přijmout výhry, pády, nemoci i smrt, a nespokojit se s průměrem. Je […]
29. prosince, 2024 Noah: o jednom přeživším
„Chci, aby si lidé vyslechli nebo přečetli, co se stalo.“ – slova Noaha Kliegera –
Bývalý německý investigativní novinář a válečný zpravodaj Takis Würger, pracující jako redaktor […]
24. prosince, 2024 Nevěsty pro Louisianu
Francouzská autorka Julie Malye přichází na knižní trh s naprosto ojedinělým tématem, který zpracovala formou románu s názvem „Nevěsty pro Louisianu“. Knihu vydalo v roce […]
15. prosince, 2024 Ada
„Před vlastními kořeny a historií neutečeme.“ – citace z knihy, str. 258
Podobná díla mi vždy připomínají, jak více jsem se měla snažit, dokud byl čas, od svých prarodičů a […]