„Ve velkém koloběhu světa naše chyby nejsou důležité. Ale naše vítězství jsou. A tou nejdůležitější věcí je být důležitý právě ve chvíli, kdy tvoje důležitost může prospět největšímu množství potřebných lidí.“ – citace z knihy, str. 152 –
Maďarsko, rok 1956. Město, které bylo za války rozbombardováno na kousky, ale jeho obyvatele ho láskyplně postavili znovu. Maďarsko milovalo sebe samo. Milovalo se tak, až se zacelilo, vlastně skoro zacelilo. Kdyby nepřišel bolševik…
Po druhé světové válce v Budapešti nezůstalo mnoho barev, a když připochodovali Sověti, odpochodovaly i ty nejmenší náznaky barevnosti. Maďarsko zůstalo šedé, popelavé, zemité, cínové, platinové, šedobílé, kouřové, tmavošedé, slonovinové… A právě v Maďarsku prožívá hlavní hrdinka Csilla poválečné období ve společnosti své tety. Protože zbytek rodiny „zmizel“ v koncentračních táborech a rodiče jí popravili Sověti. Csilla má jediný cíl, za kterým si jde hlava nehlava. Nicméně plány jí překazí až mystický anděl smrti Azrael, jenž se objevuje na místech smutku, aby byl přítomen k utišení těm, kdo budou přecházet na druhou stranu. Spisovatelka do příběhu umně zakomponovala i další magické prvky, v podobě golema či „hovořící“ řeky. Řeka se proměňovala, sténala a pukala, rozlívala se a šeptala. Odrážela tím tíživé pocity obyvatel prahnoucího po změně, revoluci.
„Na místě, kde informace fingovaly jako měna, se pomluvy šířily rychlostí blesku.“ – citace z knihy, str. 44 –
Autorce se povedlo vtáhnout mě do děje a dokonale procítit neustálý strach z trestu, jež musel být za časů sledování tajnými agenty děsivý a nesmírně omezující. Fascinovalo mě, jak se v lidech probouzí touha po lepším životě, ochota obětovat vlastní pohodlí, zdraví i život, aby opět mohla být milovaná země volná, svobodná, aby v ní bylo „dýchatelno“.
Příběh je protkán osobní zpovědí Csillyna otce. Z vedených deníků tak dcera poznává otcovu neznámou tvář, která jí však přináší spíše jen další bol. Do příběhu je vsunuta i romantická linka, avšak naprosto nevtíravou formou. Dokonce se dotýká LGBT problematiky.
Za mě jde o skvělé skloubení historických faktů se zajímavými fantaskními prvky.
9. února, 2025 Němci
Pamatuji se, jak moc na mne zapůsobil román „Zuzanin dech“ české autorky píšící pod pseudonymem Jakuba Katalpa. Byl to ten druh románu, kdy na konci zůstanete jako opaření a nedostává se […]
27. května, 2024 Vyvolali jsme bouři „Milovat bez porozumění, to není láska, ale jen klam.“
– citace z knihy, str. 166 –
Mimořádný román přibližující historické události válečného běsnění Japonců na okupovaném území dnešní […]
22. května, 2024 Svěřený čas „Bůh na nás mrká vždy prostřednictvím náhod.“
– citace z knihy, str. 21 –
Již od dětských let jsem milovala tajuplné vyprávění Šeherezády z Tisíců a jedné noci protkané exotickou […]
21. listopadu, 2023 Chybějící světlo „Nehledej smysl nikde a v ničem. To teprve člověk dává smysl sobě i věcem, které dělá. Člověk dává smysl tomu, koho miluje.“
Jedná z nejtěžších knih tohoto roku, která mi šťastnou náhodou […]
26. května, 2023 Prameny Vltavy „Šumaváci, divný to lidský druh s náturou tvrdší než to zdejší modřínové dřevo.“
– citace z knihy, str. 295 –
Ufff, jsou knihy, které vám vezmou dech. Jak o nich psát? Přesně takovou […]
6. července, 2025 Jeřábi táhnou na jih
Když jsem poprvé viděla knihu Jeřábi táhnou na jih od Lisy Ridzénové, věděla jsem, že si ji musím přečíst. Moc děkuji nakladatelství Host za poskytnutí knihy k recenzi.
Bo je starý […]
25. června, 2025 Úlice
Jakuba Katalpa ve svých knihách píše ráda o vztazích mezi Němci a Čechy. Inspiraci hledá v příbězích, které slýchávala jako malá, když trávila čas právě v Sudetech. Na jejích knihách je […]
27. května, 2025 Čas vos
Spisovatelka Alena Mornštajnová je známá svými knihami o lidech a jejich osudech. Svým psaním si získala tisíce nadšených čtenářů a já patřím mezi ně. Na novinku Čas vos jsem se moc […]
26. května, 2025 Česká naděje
Německá autorka Karin Lindberg napsala knihu s názvem Česká naděje. Odehrává se v meziválečném období v německé rodině průmyslových podnikatelů. Ocitáme se v Sudetech, v roce […]
24. května, 2025 Jako po drátku
Příběh románu českého autora Ondřeje Šance z produkce nakladatelství Argo nesoucí název „Jako po drátku“ se odvíjí hned ve dvou časových rovinách a je vyprávěn z pohledu tří osob – […]
9. května, 2025 Vzpomínky plné vůní
„Možná mě nebudeš moct vždycky následovat, ale alespoň budeme mít na co vzpomínat.“ – citace z knihy, str. 233 –
„Vzpomínky plné vůní“ z produkce nakladatelství Cosmopolis je […]
16. dubna, 2025 Marta děti nechce
Může cesta do Santiaga člověku změnit život? Urovná si v sobě své priority a díky sáhnutí si na pomyslné dno přehodnotí své dosavadní žití? O tom všem vypráví v knize Marta děti nechce […]