Královská krev: pomsta a vykoupení

Po necelém roce vyšlo v nakladatelství CREW pokračování epického románu Královská krev s podtitulem Pomsta a vykoupení. V recenzi na první díl s podtitulem Svatokrádežnická svatba jsem psal, že se těším na krvavé finále velkolepé bitvy člověka a jeho svědomí.  Svatokrádežnická svatba byla příběhem o nezkrotné lásce, pomstě a obrovské nenávisti. Druhý díl není jiný, avšak je více smířlivý. Král Alvar zestárnul, stejně jako jeho největší protivník král Honim. Pořád však soupeří o křišťálovou skálu, která se tyčí mezi královstvími. Válečná štěstěna je stejně vrtkavá jako ta obyčejná, lidská. Občas je na straně Honima. Občas na straně Alvara. Tisíce můžů válčí o kus území, tisíce můžů prolévá krev pro bezcennou půdu.

Lid, šlechta, vojáci i církev jsou příliš unaveni neustálou válkou, a tak chytrou lstí přesvědčí krále, aby uzavřeli mír a tento mír ztvrdili zásnubami svých dětí. Svatbou by se měli říše spojit a vládnout by měla Mara, dcera Honimona, a Vaal, syn Alvara. Jenže Vaal je mrzák, slabý, nehezký, ale s obrovskou vnitřní sílou a mocí. Mara si odmítá takovou kreaturu vzít. Je to divoká královská dcera, která dokonale vládne mečem i pěstí. Chystá se zabít nebohého Vaala, který se věnuje ornitologii… Jeho výchovu však přebírá církev, která z něj vychová mimořádně chytrého a lstivého stratéga, který by si měl s Marou umět poradit. Zároveň se Vaal nechá dobrovolně vykastrovat, což Alvara vytočí do nepříčetnosti.

Vzpomene si, že má ještě vlastně vnuka. Než zbavil života svou druhou ženu, domnělou dceru, stačila mu poradit dva kluky. Jeden chlapec pocházel z incestního vztahu otce s dcerou, druhý se narodil z románku s prostým pastýřem, kterého roztrhali vlci. Tento chlapec Aram byl Avarem ponechán na pospas divoké přírodě. Jak už to v bájích bývá, jeho výchovu převzala vlčice a stal se dočasnou součásti smečky. Aby potvrdil svou roli ve smečce, měl se se utkat s protivníkem. Člověk beze zbraně nemá proti vlkovi příliš velkou šanci. Proto ho jeho náhradní matka kousne a on se stane vlkodlakem. Tohoto chlapce, který vyrostl v krásného silného muže, vyhledá jeho děd Alvar, aby pojal místo svého strýce lože a trůn divoké Mary.

Mara se velmi dobře připravovala na den zásnub. Místo zkoušení šatů, malování a přípravy veselky bojovala a cvičila, aby vyzvala svého ženicha k boji. Pokud její nastavající vyhraje, podvolí se mu. Pokud nevyhraje, bůh s ním. Aram se promění ve vlkodlaka a nejenže Maru porazí, ale rovnou jí zbaví panenství. Jsou prohlášení mužem a ženou, králem a královnou spojených království. Jenže to se nelíbí Vaalovi, který se chystá převzít vládu..

Hry o trůny mají hodně podob. Intriky, boj o moc, boj o koryta, lži. Miliony tváří, miliony příběhů, no principy zůstávají. Zdá se, že člověk je nepoučitelný. Je to zároveň motor společnosti, neboť díky hrám se posouváme dál a dál. Postavy mají vývoj typický pro Jodorowského. Mladý, mocný Alvar zažije pád a o to větší je návrat na výsluní. Je nemilosrdný, jeho srdce spoutává vášeň a chtíč, kterému podléhá. Věkem stárne a uzavře se svým dávným nepřítelem mír a spojenectví. Zdá se, že všechno dobře skončilo, ale ještě chybí finále pro krále, které je překvapující, ale ne nečekané. Z krále se stane slepý bard. I takhle končí dějiny.

Scénář ke Královské krvi napsal nám známý chilsko-francouzský umělec s ukrajinskými předky  Alejandro Jodorowsky, mistr velkolepých historických příběhů. Jodorowsky velmi rád vytváří excelentní epický svět, který je fenomenální. Svět plný zvratů, vzletů a pádů. Svět, ve kterém jeho postavy z ničeho vytváří impérium, které se následně obrací v prach.

Vašek Okapa