„Opět přišla doba síly. Rusové bojují s Ukrajinci. S bratry. Doba naděje byla nahrazena dobou strachu. Doba se vrátila zpět.“
– citace z knihy, str. 8 –
Od tohoto románu z produkce nakladatelství Garamond jsem hodně očekávala, ale bohužel moje tužby zůstaly nenaplněny. Pravdou je, že jsem se nemohla začíst, nebo spíše pochopit druhou rovinu vyprávěného příběhu, který byl zpracován tak trochu pohádkovsky. Vyprávění ze současnosti bylo zajímavé, ale počáteční pití alkoholu v tak velké míře, mě nejspíše odradil. Saša se vydává do Luhanské oblasti na území dnešní Ukrajiny a hledá stopy strýce, který se ztratil neznámo kam. Během své cesty dojde k poznání a postupnému odkrývání tajemství rodinné historie, která spadá až do dob Donské republiky. Na stránkách románu sledujeme významné události, které Ukrajinu za sto let potkaly.
Líbil se mi námět románu, kdy se nizozemská spisovatelka Lisa Weeda nechala inspirovat skutečnými osudy svých ukrajinských předků, kteří byli nuceni svou zemi opustit a emigrovat. Nicméně zpracování této její debutové knihy jako takové, mi k srdci nepřilnulo a asi je to dáno mým konzervativním přístupem k podávání literatury faktu. Forma vyprávění některých pasáží v románu mi přišla často lucidní, snová, až za realitu možného, což byl zřejmě záměr autorky, která je obzvlášť známá pro svou spíše poetickou tvorbu textu. Však se také Aleksandra objevila ve užším výběru nominací na prestižní nizozemskou literární cenu Libris a nizozemským deníkem Volkskrant byla Lisa zvolena literárním talentem roku.
Román je doplněn o rodokmen rodiny, který čtenáři usnadní orientaci v množství jmen a vazeb, které jsou popisovány. Nalezneme zde rovněž mapu Ukrajiny a Donbasu pro snadnější představu, o jakých místech se autorka zrovna v příběhu zmiňuje.
Ukrajina je místo, které již desítky let nemůže dojít poklidu. Neštěstí střídá neštěstí, válka válku, a asi není člověka, který v současné době neprožíval jejich utrpení. Můžeme si jen přát, tajně doufat, že všechno zlo brzy pomine a lidé (nejen) zde najdou tolik vytoužený mír.
Děkuji nakladatelství Albatrosmedia.cz za poskytnutí recenzního výtisku.
Více z LaCultury...
10. května, 2023 Dým nad Březinkou „Kde jsi, neboť Tě nevidím, ó Pane.“
– citace z knihy, str. 338 –
Seweryna Szmaglewska vstoupila do bran pekla jménem Osvětim roku 1942 a měla štěstí (?), že jej po třech letech živoření […]
25. října, 2025 Himmlerova zpověď
„Kam až náš pohled dosáhne, všude můžeme vidět pokrytectví.“ – citace z knihy, str. 138 –
Popravdě vždy mě zajímalo, jak mohl takový výslech s druhým nejvyšším představitelem […]
21. října, 2025 Bestie z Buchenwaldu
„Když se dost dlouho díváme i na ten nejošklivější obraz, začneme v něm vnímat jistou krásu.“ – citace z knihy, str. 15 –
Výše zmíněná formulace však neplatí pro Ilsu, německou […]
12. října, 2025 Den, kdy jsem odešla
„Co je špatného na tom být spokojený s tím, co máš?“ – citace z knihy, str. 73 –
Když se v roce 1982 impulzivní, ale upřímná Němka Greta bezhlavě zamiluje do rozvážného a citlivého […]
2. října, 2025 Devíti kruhy
„Štěstí je dosaženo většinou za cenu toho, že je nutné se něčeho vzdát, tato konstelace vždy představuje trýzeň volby, přičemž žádná z variant, které se nabízí není dostatečně […]
13. září, 2025 Cesta vzácného šperku Evropou od renesance až po 20. století
Na konci 15. století byl ve Florenci odsouzen ke trestu smrti dominikánský mnich a fanatický kazatel Girolamo Savonarola. Po jeho smrti město vstalo z popela a kněžna Vasariová si konečně […]
7. září, 2025 Königova hájovna
„Amor vinci omnia = Láska zdolá vše.“ – citace z knihy, str. 213 –
„Königova hájovna“ je románem české autorky Barbory Fürichové, který vydalo nakladatelství Pointa.
Román přináší […]
13. srpna, 2025 Říkejme jí Barbie
Barbie. Jméno, které známe všichni a všichni si hned pod tímto jménem vybavíme panenku. Třicet centimetrů vysokou, s vosím pasem, širokými boky a docela vyvinutým poprsím. Napadlo vás ale […]
11. srpna, 2025 Morové noci
Turecký spisovatel Orhan Pamuk získal v roce 2006 Nobelovu cenu za literaturu. Když u nakladatelství Argo vyšlo nové vydání jeho rozsáhlého, téměř sedmi set stránkového románu „Morové […]
1. srpna, 2025 Úlice
Pamatuji se, jak moc na mne zapůsobil román „Zuzanin dech“ české autorky píšící pod pseudonymem Jakuba Katalpa. Byl to ten druh románu, kdy na konci zůstanete jako opaření a nedostává se […]
30. července, 2025 Himmlerova porodnice
Dá se zaprodat duše, vlast i čest za kus žvance?
Renée se ocitá v nacistickém ženském domě Heim Hochland nacházejícím se na venkovské sídle v Steinhöringu, který leží ve středním […]
29. července, 2025 Čajová dívka z Kolibříkové ulice
„Když syn se narodí, v posteli nechej ho spát, do pěkných šatů ho oblékej a nefrit dej mu na hraní…Když se dcera narodí, nechť na zemi spí, do běžné látky ji zabal, a střepy dej jí na […]
