„Opět přišla doba síly. Rusové bojují s Ukrajinci. S bratry. Doba naděje byla nahrazena dobou strachu. Doba se vrátila zpět.“
– citace z knihy, str. 8 –
Od tohoto románu z produkce nakladatelství Garamond jsem hodně očekávala, ale bohužel moje tužby zůstaly nenaplněny. Pravdou je, že jsem se nemohla začíst, nebo spíše pochopit druhou rovinu vyprávěného příběhu, který byl zpracován tak trochu pohádkovsky. Vyprávění ze současnosti bylo zajímavé, ale počáteční pití alkoholu v tak velké míře, mě nejspíše odradil. Saša se vydává do Luhanské oblasti na území dnešní Ukrajiny a hledá stopy strýce, který se ztratil neznámo kam. Během své cesty dojde k poznání a postupnému odkrývání tajemství rodinné historie, která spadá až do dob Donské republiky. Na stránkách románu sledujeme významné události, které Ukrajinu za sto let potkaly.
Líbil se mi námět románu, kdy se nizozemská spisovatelka Lisa Weeda nechala inspirovat skutečnými osudy svých ukrajinských předků, kteří byli nuceni svou zemi opustit a emigrovat. Nicméně zpracování této její debutové knihy jako takové, mi k srdci nepřilnulo a asi je to dáno mým konzervativním přístupem k podávání literatury faktu. Forma vyprávění některých pasáží v románu mi přišla často lucidní, snová, až za realitu možného, což byl zřejmě záměr autorky, která je obzvlášť známá pro svou spíše poetickou tvorbu textu. Však se také Aleksandra objevila ve užším výběru nominací na prestižní nizozemskou literární cenu Libris a nizozemským deníkem Volkskrant byla Lisa zvolena literárním talentem roku.
Román je doplněn o rodokmen rodiny, který čtenáři usnadní orientaci v množství jmen a vazeb, které jsou popisovány. Nalezneme zde rovněž mapu Ukrajiny a Donbasu pro snadnější představu, o jakých místech se autorka zrovna v příběhu zmiňuje.
Ukrajina je místo, které již desítky let nemůže dojít poklidu. Neštěstí střídá neštěstí, válka válku, a asi není člověka, který v současné době neprožíval jejich utrpení. Můžeme si jen přát, tajně doufat, že všechno zlo brzy pomine a lidé (nejen) zde najdou tolik vytoužený mír.
Děkuji nakladatelství Albatrosmedia.cz za poskytnutí recenzního výtisku.
Více z LaCultury...
10. května, 2023 Dým nad Březinkou „Kde jsi, neboť Tě nevidím, ó Pane.“
– citace z knihy, str. 338 –
Seweryna Szmaglewska vstoupila do bran pekla jménem Osvětim roku 1942 a měla štěstí (?), že jej po třech letech živoření […]
24. července, 2026 Tisíc očí
„Když stárneme, chápeme pomstu jako nejjistější formu spravedlnosti.“ – citace z knihy, str. 239 –
Zcela jedinečné dílo českého autora Ivana Fíly pojmenované „Tisíc očí“ zavede čtenáře […]
17. července, 2026 Satanovi koně: zločin na Bukovské tvrzi
„Největším trestem, jímž nás může Bůh postihnout, je ponechat nás napospas ďábelské říši zla...“ - citace z knihy, str. 287 –
Nové vydání prvního dílu překrásné detektivní série o […]
11. července, 2026 Skrytá vesnice
Píše se rok 1943 a my se v románu „Skrytá vesnice“ britské autorky a novinářky Imogen Matthews ocitáme v malé holandské vesnici Kampenveld čítající tři sta obyvatelů. I zde už plně […]
19. června, 2026 Mijamoto Musaši: dva meče
„Lidský život trvá jen padesát let.V porovnání s věčností je to jen pouhý sen.Existuje snad někdo, kdo se zrodil a unikl smrti?Nebyla by škoda, kdybychom z tohoto poznání nenačerpali […]
18. června, 2026 Mijamoto Musaši: příběh psaný mečem
„Až zetlím v kostru, co můj cit lásky k tobě?Zanikne se mnou?Bude létat s oblaky?Stane se deštěm? Květy?– citace z knihy, str. 131 –
Titul „Mijamoto Musaši: příběh psaný mečem“ je […]
17. června, 2026 Podvod zlatého faraona
„Jednoho dne zjistíme, že mýty obsahují skutečnost. Zatímco to, co jsme považovali za historii, bylo mýtem, který jsme si vymysleli.“ – Gerard Massay, str. 8 –
Egypt – vykopávky a […]
15. června, 2026 Píseň jedovatého stromu: ve snech na nás hledí oči stromů
„Jaká by asi byla Afrika, kdyby dobrodruzi ze strachu nebo zbožné úcty odložili dalekohledy, odvrátili se, napjali plachty a odpluli pryč?“ – citace z knihy, str. 18 –
Orleanna […]
11. června, 2026 Nepatrná ztráta osamělosti
„Nedívej se na obličej, pozoruj oči. Všechny svaly v obličeji můžeš ovládat, jen svaly kolem očí ne. Ty člověka prozradí.“ – citace z knihy, str. 67 –
V posledních letech vychází […]
27. května, 2026 Dopisy od babičky
„I jinak počestný člověk může jednat nepředvídatelně, pokud ho zaženete do kouta a až na samou hranici lidské důstojnosti.“ – citace z knihy, str. 65 –
Román české autorky Veroniky […]
20. května, 2026 Konečná stanice Osvětim
„Když ďábel natáhne ruku...“ – citace z knihy, str. 90 –
Debutový válečný román „Konečná stanice Osvětim“ české autorky Simony Smetánkové si rozhodně nebere žádné servítky. Nečekejte […]
5. května, 2026 Pod egyptským sluncem
Píše se rok 1921 a třináctiletý Jamie z britského Kentu doslova žije starověkou kulturou. Největší vášní chlapce je rýpat se v hlíně. Není se tedy co divit, že by se chtěl, po vzoru […]
