Slovácký Malušenský princ

Světem léta milovaný příběh Antoine De Saint-Exupéryho a jeho Malého prince se dá nazvat fenoménem. Na internetu objevíte řadu věcí propojených s obrázky a tématikou této filozofické pohádky. Najdete i sběratele jednotlivých vydání Malého prince, což nakladatelství JOTA ve spolupráci s Martinou Dlabajovou přivedlo na nápad pustit do projektu propojení tohoto příběhu s folklorem nářečí. V pořadí již čtvrtá kniha se věnuje oblasti Slovácka, konkrétně mluvě Kyjovska, odkud pocházejí spoluautoři Cyril Škarnétka, Francka Kubíkova.

Mnohý by řekl, že nářečí je v dnešní době přežitek. Že se udržuje jen ve folklórní souborech a v rozmluvách s prarodiči. Nesouhlasím. Jako milovník rozmanitostí lidské řeči (a češtiny obzvlášť) docela mně tahá za uši, když se na mě z masmédií valí pražský výraziva považovaný za hovorovou češtinu. A jako nejsem sama, jo, jinak by se takovýhle knížky neprodávaly. By žádnej blázen nevydal, hele. Tak a teď jen doufám, že další nářečí bude třeba z Jižních Čech.

Nebojte, zatím byly všechny překlady Malého prince do českých a moravských nářečí čtenářsky přívětivé. Věřím, že někdy je opravdu těžké „nepřepálit“ a málokdy uslyšíte výrazy tak nahusto. Osobně se ale domnívám, že tyto knihy mají spojovat dvě citové vazby cílové skupiny čtenářů – náklonost k danému místu a oblibu ve filozofickém putování Malého prince.

Další informace naleznete na webu nakladateslví.

Původní knihu francouzský autor také sám ilustroval. Jednotlivá vydání v této řadě proto vždy doprovází ilustrace regionálních umělců a pro Slovácko je jím rodák z Hroznové Lhoty, František Pavlica, který se věnuje liturgii,malbě, kresbě, grafice a ilustraci. Je tradičním účastníkem projektu Setkání – stretnutie, který již tři desetiletí mapuje tvorbu výtvarníků a fotografů Uherskohradišťska a Trenčínska.

„Nikdá nevyjdú z módy“

Pravil Malušenkému princovi zeměpisec o svých knihách a podobný osud snad mají i útlé knížky tohoto příběhu. JOTA zvolila pro publikaci pevnou vazbu se snímatelným papírovým přebalem se záložkami potištěními krátkými medailonky výše jmenovaných umělců. Jestli sa ale Slovácky nedomluvíte, tož z toho moc moudří nebudete…

Po otevření najdete příspěvek Martiny Dlabajové – milovnice Malého prince, díky které dílo vzniklo. Dále pak úvod představující Slovácko a zdůvodnění vybrané formy dialektu, inu a pak už překlad- věnování příběhu Léonu Werthovi a vyprávění rozložené do 27 kapitol. Na konci knihy se nachází i šestistránkový Slovník slováckých výrazů. Obsah v knize nenajdete, ostatně to ani v původním Malém princi. Celkem má kniha 128 stran a naleznete v ní 21 celostránkových ilustrací.

Tož příjemné počtení, ať vám při při téj knížce srdéčko radosťú cifruje.

Mé recenze na dvě ze tří předchozích vydání převyprávění malého prince najdete zde:

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.