Komiksová Milada Horáková

Život a smrt Milady Horákové ve společnosti dosud rezonují a rozdělují český národ. V 50. letech na ni kdekdo plival a přál si, aby byla pověšena jako zločinec, vlastizrádce. Málo bylo obhájců této obdivuhodné ženy. Dnes ji obdivujeme za její stálost názorů, osobní statečnost. Obviňujeme předešlé generace její smrt. Milada Horáková byla zavražděna komunisty, dělnickou třídou. Prohrála politický boj a musela být odstraněna.

Milada Horáková oprávněně patří vedle Alice Masarykové, Františky Plamínkové, Hany Benešové, Marie Provazníkové či Frani Zemínové mezi velké ženy první poloviny 20. století. Díky ním výrazně pokročila emancipace českých žen. Bojovaly za sociální a ekonomická práva žen, neboť ženy s dětmi patřily a stále patří mezi nejohroženější a nejvíce zranitelné skupiny obyvatelstva. Právě snaha těchto žen výrazně právně, sociálně a ekonomicky zlepšily obyčejné životy československých žen. Bojovaly za právo, za spravedlnost. Udělaly si všal mnoho nepřátel.

V den zúčtování byla vybraná právě Milada, aby stanula před spravedlnosti komunistické chátry. Kdyby Františku Plamínkovou nezavraždili nacisti na Kobyliské střelnici, jistě by to udělali komunisti na Pankráci. Oni nepotřebovali inteligentní, noblesní ženy, ale potřebovali lidově socialistické hydry ala Ludmily Brožové-Polednové.

Milada Horáková se narodila do středostavovské rodiny jako Milada Králová. Prožila krásné dětství, které skončilo v červnu 1914. Toho letního měsíce onemocněli všechny tři děti Horákovy. Během jediného dne zemřela patnáctiletá sestra Marta a pětiletý bratr Jiřík. Byla to první velká tragédie v jejím životě. Krásné roky střídaly těžké časy. O čtyři roky později byla vyloučena za účast na protirakouských demonstracích z gymnázia.

Po válce vystudovala nejen gymnázium, ale i vysokou školu. Stala se z ní právnička. Seznámila se se svým budoucím manželem. Opět onemocněla spálou, ale díky silné vůli přežila. Po uzdravení se potkala s první československou senátorkou a zakladatelkou Ženské národní rady Františkou Plamínkovou. Bylo to osudové setkání, neboť ten den se spojil osud Milady Horákové s hnutím za ženská práva. Vdala se, narodila se ji dcera Jana. Její kariéra rostla. Pak přišla německá okupace, brutální výslechy, dlouholetý žalář a koncentrační tábor.

Po válce se stala poslankyní za Československou stranu národně socialistickou. Její hvězda na politickém nebi zářila až do osudového únoru 1948. Od války bojovala proti komunismu, neboť rozpoznala nebezpečí, které může přinést. Odmítla se vzdát, i když se smyčka kolem ní stahovala. Smrt Jana Masaryka byla upozorněním pro několik osobností, které emigrovaly na západ. Mezi nimi byly například Marie Provazníková či Alice Masaryková. Brzy rezignoval nejen na post prezidenta, ale i na život Edvard Beneš. Vraždící mašinérie komunismu se roztočily. První oběť monstrprocesů byl generál Heliodor Píka. Další následovali. Zatčena byla i Milada. Následovalo bytí, týrání, nespravedlivý soud, rozsudek smrti.

27. června 1950 ve věku 48 let byla popravena JUDr. Milada Horáková rozená Králová. Její poslední slova byla: „Padám. Svůj boj jsem prohrála. Odcházím čestně. Miluji tuto zem i tento lid. Budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám. Přeji vám to.“

Odkaz Milady Horákové je silný. Byla to velká žena, která stála za svým názorem, pevně, statečně do hořkého konce. Milada Horáková byla politička, která do jisté míry hrála vabank a prohrála. Přemýšlel jsem, jak bych se v její situaci zachoval, kdybych byl na jejím místě v roce 1948 a začalo zatýkání, první popravy. Opustil bych republiku, ale Milada se rozhodla setrvat a jako úřednice dále pomáhat potřebným. Velká to žena.

Komiks Milada Horáková zpracovává silný příběh ženy ve druhé polovině 20. století. Komiks je pojatý jako životopis od narození až po smrt hlavní aktérky. Ten příběh je natolik silný, že jsem očekával, že mě osudové chvíle zasáhnou. Bohužel nezasáhly. Děj je příliš popisný. Oceňuji, že komiks není pouze životopis velké političky, ale především je exkurzem do politiky první a druhé republiky, protektorátu a nástupu komunismu.

Autor scénáře je Zdeněk Ležák, spisovatel, novinář a šéfredaktor časopisu ABC. Je autorem dalších životopisných komiksů Stopa legionáře, Tři králové, TGM a dalších. Autorka kreseb je Štěpánka Jislová. Mezi její komiksová alba patří Klášter Nejsvětějšího srdce a Jak Beneš ustoupil Hitlerovi. Je spoluzakladatelkou české pobočky Laydeez Do Comics, organizace, která si klade za cíl představovat komiksové autorky.

Vašek Okapa