Podmínkou šťastné lásky je pochopení pro druhé

Řekli byste, že máte v rodině šťastné vztahy? Ne? Možná na tom budete podobně jako Emily, hrdinka románu Láska z deníku. Její manželství se právě rozpadlo, a tak se uchýlí do ústraní na ostrově, aby si udělala životní bilanci a srovnala si věci v hlavě. Kdyby věděla, kam jen ji to celé zavede…

Emily se cítí mizerně, a tak se rozhodne vydat na místo, kde v dětství byla šťastná – do domku své svérázné „tety Bee“.  Těší se na klid a teplo rodinného krbu, které jinde nenachází, neboť s matkou nemá vřelý vztah. Její představa o klidné dovolené, ale bere záhy za své. Ve městě se totiž setkává se svou dávnou láskou Gregem a navíc je tady jistý uhrančivý Jack ze sousedství. Jak se má Emily mezi nimi rozhodnout, aby neudělala chybu?

Ukázku z knihy si můžete přečíst zde.

Tuto typickou linku románu o lince podkresluje dávný příběh o lásce, který je zapsán ve starém deníku. Ten Emily nachází v šuplíku svého pokoje a s podivným mrazením hltá romantický příběh, který se na tomto ostrově odehrál ve 40. letech. Jistá impulzivní Ester v něm z žárlivosti opustí svého snoubence a vdá se za jiného. Ani v manželství ji však její láska neopouští, a tak dojde k tragédii, která dramaticky zamíchá kartami osudů mnoha lidí z ostrova. Emily díky přítelkyni své tety ví, že je důležité, aby příběh dočetla a pochopila. A zatímco čtenář už tuší pointu, Emily samozřejmě pátrá a opatrně našlapuje kolem, čímž autorka napíná příběh až k vrcholnému epickému závěru a ponaučení, jak důležité je být upřímný a „vyčistit si vzduch“.

Onou autorkou je Američanka Sarah Jio, která napsala již několik bestsellerů. Působí jako novinářka a spisovatelka. Její dílo bylo publikováno ve více než 30 zemích světa. Kniha Láska z deníku je její prvotinou, která se stala nejlepší knihou roku 2011 dle Library Jurnal. Více informací naleznete například zde.

Román Láska z deníku vyšel v edici Srdcovky a je tedy sladěn do jejich poznávacích znaků: brožované vazby s pastelovou obálkou a průvodní harmonickou fotografií, patkové písmo je vytištěno na stránkách jsou z recyklovaného papíru (který mám upřímně raději – zdá se mi, že tolik nenamáhám oči), a i když zde nenajdete žádné ilustrace, jsou jednotlivé podkapitoly odděleny drobným symbolem – v tomto případě drobnou, líbeznou květinkou.

Pokud bych tuto knihu měla porovnat s románem Něco jako láska, který jsem četla bezprostředně poté, musím říct, že příběh Emily mi byl bližší. Líbila se mi ryzost a uvěřitelnost příběhu včetně jeho konce. Sympatizovala jsem s převážnou většinou postav, které měly jak dobré, tak špatné vlastnosti. Propojení současného děje a děje z deníku bylo dobře provázáno. Ačkoli se v příběhu několikrát mihne smrt a některé záblesky působí kýčovitě, jsou dobře zasazeny do kontextu, takže jen mírně nadzvednete obočí a vzrušeně pokračujete v běhu po řádcích.

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.