
Devadesátá léta byla vesměs magická. Ach ano, zde bylo ukotveno mé dětství, takže už z principu musí být kouzelná, že?. Ale kromě vlastních vzpomínek myslím, že to byl věk přelomový pro lidstvo celé. Ať už v hudbě, filmu, literatuře, nebo snad svobodě (!) či v neposlední řadě v informačních technologiích, které docílily raketového vzestupu. Odražme se od těchto IT k dnešnímu tématu. V devadesátých letech se totiž také zrodily první čtečky eknih. Vítejte u druhého dílu čtečkového seriálu.
Opoždění druhého čtečkového seriálu bylo zapříčiněno jiným přelomovým rysem věku devadesátého – zrychlení a uspěchání doby. Snad někteří lidé mají času přepychové množství, leckdy to dávají svými křivkami na odiv, avšak ti ostatní pomalu zapomínají, co to znamená mít chvíli jen pro sebe. Ten ideální odpočinkový rituál s knihou v ruce, společný mně a mnoha dalším, se bohužel musel rovněž zkrátit a zjednodušit. Když už se náhodou zcela neplánovaně objeví dlouhá chvíle, kdy by člověk počíst mohl, nebývala kniha do nedávné doby k nalezení.
Pak nastal zlom. A co jemu předcházelo je vskutku fascinující. Jaká to spásná předzvěst už rokem 1930 kolovala v knizeReadies Boba Browna: „Abych mohl pokračovat ve čtení v rychlosti naší doby, musím míti stroj. Jednoduché čtecí zařízení, které mohu nosit s sebou či s ním pohybovat, připojit k jakékoliv staré elektrické zástrčce a číst novely se stovky-tisíce-slov v deseti minutách pokud chci, a já chci.“ Přesné.
O 40 let později přichází další milník, jedna ze základních platforem elektronického čtení, o které však mnoho lidí stále nemá ani tušení. Roku 1971 byl založen Projekt Gutenberg. Nyní zapátrejte ve znalostech dějepisu – Gutenberg, knihtisk, 15. století a revoluce. O podobnou revoluci usiluje projekt, na jehož internetovém úložišti naleznete v této době téměř 50 tisíc převážně historických knižních titulů v elektronické podobě, kompletně zdarma. Pro českého čtenáře je tu malé ouha, jelikož většina děl je v angličtině, přesto však je to vedle Wikipedie a dalších podobných projektů jedna z dalších úžasných studnicí vědění, otevřená celému světu. Ne nadarmo úpím nad nedostatkem času vše přečíst…
Díky počátkům digitalizace se počaly objevovat tendence o uveřejnění autorských děl na elektronických médiích. Záleží, ze které historie budete čerpat, já uvedu pouze pár příkladů. Roku 1987 přišlo dílo Michaela Joyce Afternoon, na dvou disketových jednotkách. Rok 1990 byl obdařen prvním programem pro čtení na počítači, roku 1993 vyšel thriller Host od Jamese Petera. Začal tak být vytvářen tlak na vývoj „moderních“ přenosných čtecích zařízení.
Za první takovou čtečku by se snad dal označit Rocket eBook a SoftBook v roce 1998. Ač to byla těžká, neohrabaná zařízení s malou výdrží baterie a omezenými možnostmi, překvapilo mě, kolik vlastností, podobných těm v našich zařízeních, bylo nabízeno. Poznámky, modem, dotykový displej se stylusem, dokonce i podsvícení! Avšak nečekejte žádný E Ink, ten došel zrodu o mnoho let později.
Přichází rok 2000 a Ride the Bullet Stephena Kinga je vydána pouze jako eBook. Prodeje fyzických knih stále masivně převládají a trh e-knih je nad propastí. Kvůli nevalným, drahým zařízením a špatné dostupnosti e-knih společnosti prodělávají a kritici označují elektronické knihy za mrtvou linii. Společnost Sony se však svými čtečkami Librié (na obrázku) snaží prosadit i na mrtvém trhu a nabízí vůbec první E Ink na světě. Roku 2006 vypouštějí také uživatelsky přívětivější modely pod souhrným názvem Sony Reader.
Avšak zlomový je právě rok 2007, který mění tvář e-čtení nadobro. Amazon, společnost pro internetové nákupy knih, vydává svůj první Kindle. Ten mizí v rukou amerických spotřebitelů v řádu hodin. Přichází Apple se svým spuštěním telefonů iPhone a o dva roky později vstupuje další velký hráč, Barnes&Nobles se svým Nook na trh.
Vrchol prodeje přichází v roce 2010, kdy Amazon hlásí více prodaných eknih než těch fyzických. Velké společnosti startují své online knižní obchody. Přichází též iPad, který okamžitě zaznamenává nebývalý úspěch, s tím se ruku v ruce zvedají prodeje v iBookstore. Přichází zlatý věk elektronického čtení, který nahrává do karet jak zařízením, tak samotným e-shopům.
Cesta e-knih byla náročná, dlouhá a trnitá. Příště si povíme, co nám trh nabízí nyní, co může takový český zákazník očekávat, a jak to vlastně bude s budoucností čtení na elektronických zařízeních.