Soukupová

Česká spisovatelka Petra Soukupová se ve svých knihách zaměřuje na mezilidské vztahy. Dokáže bravurně vykreslit atmosféru všedního dne, ono křehké minové pole žabomyších válek, a poutavě zachytit, jak snadné je uniknout stereotypu drobným uklouznutím; jak snadno se naše sny rozplynou čelíce ústupkům a kompromisům k představám našich milovaných. Čtení je to poutavé a vtahující.

O autorce

Soukupová pracuje také jako scénáristka (podílela se např. na seriálech Comeback a Kosmo či filmu Na krátko). Troufám si však říci, že známější je jako spisovatelka, neboť se řadí k nejúspěšnějším domácím autorkám. Dosud napsala tři knihy pro děti (Kdo zabil Snížka, Bertík a čmuchadlo, Klub divných dětí) a řadu knih a povídek pro dospělé (K moři, Pod Sněhem, Zmizet, Nejlepší pro všechny a další). Více informací o autorce naleznete na jejím webu a facebookovém profilu.

Rozhovor s Petrou Soukupovou v pořadu Operativ, zdroj: www.youtube.com

Román

Jak již bylo řečeno ve svém díle se autorka zaměřuje na mezilidské vztahy a nejinak je tomu v případě povídkového románu Věci, na které nastal čas. zachycuje životní příběh Alice a Richarda od jejich první schůzky, přes první manželské hádky i milé usmiřování a drkotavou cestu péče o děti. Je to víc než dívčí čtení na deku a přitom to není žádná psychologicko – patologická sonda. Je to prostě příběh ze života, snadno uvěřitelný a vtahující, neboť se v jeho záblescích snadno poznáte jako v zrcadle. Dost možná právě ve chvílích, na které není hlavní hrdinka Alice dvakrát pyšná. Osvěžujícím prvkem je střídání úhlů pohledu na odvíjení příběhu. Ačkoli většinu nám odvypráví Alice, odhalí čtenář i to, jak se k věci staví Richard, co si o tom myslí malý citlivý Kája nebo nejmladší andílek Lola.

Zde je namístě poznamenat, že jste se s protagonisty příběhu již mohli setkat dříve, neboť kniha vychází z již publikovaných povídek.

Ukázku z knihy naleznete na stránkách nakladatelství – zde.

Román vydalo nakladatelství Host Brno. Kniha klasického formátu (135×205 mm) má pevnou vazbu a sympaticky jednoduchou grafiku obálky. Ilustrací netřeba, autorka s čtenářovou fantazií pracuje naplno. Navzdory tomu, že kapitoly kráčí časem mílovými kroky jsem se jako čtenář velmi dobře orientovala a potíž byla spíše se od knihy odtrhnout. Věřím tedy, že i vám oněch 368 stran uplyne před očima coby dup.

Osobní názor

Moje nejlepší kamarádka Soukupovou miluje a já nepochybuji o jejím dobrém vkusu. Takže jsem Soukupové dala touto knihou třetí šanci a můj názor se utvrdil. Souková je bezpochyby skvělá vypravěčka, která dokáže čtenáře zcela ponořit do děje. Tady ale nastává má potíž, neboť jsem strašná „cíťa“ a mám pak pošmournou náladu. Inu, Soukupová ví, že nežijeme na růžovém obláčku, že je to v životě nahoru a dolů jako na houpačce. Na druhou stranu je fajn vědět, že v tom nejste sami a poučit se z chyb druhých. Třeba i vyšilujících románových hrdinek…

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.