Zničené židovské památky severních Čech 1938–1989

Krajina severních Čech jakoby dodnes žila pod těžkým příkrovem historických událostí minulého století. Původní mozaika soužití národnostní i náboženské různorodosti, její podoba, rytmus, obyvatelé, posvátná místa, vše zmizelo v důsledku druhé světové války a dvou ideologií – fašismu a komunismu – které tragicky poznamenaly osudy lidí i míst. Ovšem židovské komunity i židovské památky měly za sebou pohnuté a dramatické osudy už před událostmi 20. století. Židovské etnikum bylo od většinové společnosti dlouhodobě izolováno. Proces zrovnoprávnění v 19. století na jedné straně působil pozitivně uvolněním občanských svobod, na druhé straně došlo k opouštění vesnických židovských center a postupnému zániku dosavadních modliteben. První republika po roce 1918 pak tento proces urychlila, během jejího trvání zmizelo z regionu 27 synagog. Obce přestaly existovat, stavby přestaly plnit svůj účel.

Zcela novou situaci přinesly události spojené s nástupem nacismu. Nenávistná ideologie stála za zničením jedinečných památek, tentokrát i v místech, která žila svým přirozeným náboženským životem. Jen během pogromu tzv. Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 bylo na severu Čech zničeno 35 synagog, dalších 25 jich následovalo během samotného válečného období. „V archivech jsme dokázali najít dosud nepublikované fotografie z Křišťálové noci, dokonce i snímky s hořícím interiérem synagogy. Z fotografie jednotky SA před zapálenou libereckou synagogou, která zálibně pozoruje výsledky své práce, dodnes běhá mráz po zádech,“ líčí iniciátor výstavy a celého projektu Tomáš Hlaváček.Během šesti let tak zmizelo na šedesát těchto staveb. Tato skutečnost je však jen drobnou kapitolou uprostřed tragédie holocaustu a zmizení celých generací židovských obyvatel.

Poválečná situace nepřinesla v tomto ohledu o nic lepší situaci. Po roce 1948 se znovu objevil veřejně propagovaný antisemitismus a židovské památky byly znovu „na odpis“. V komunistickém režimu však nešlo o přímý a přiznaný likvidační postup, režim se vydal cestou postupného chátrání a následného odstranění. V letech 1948–1989 tak z celého území státu zmizela další stovka synagog, třináct z nich pak z dnešního kraje Ústeckého. „Výstava zdokumentovala i demolice z dob komunismu, máme například obrázek synagogy v Kadani, která je rozebírána na cihly,“ popisujeTomáš Hlaváček. Od počátku druhé světové války do roku 1989 zaniklo také 70 židovských hřbitovů ze čtyř set. „Dnes již nedokážeme tuto mimořádnou různorodost do krajiny navrátit. Můžeme se však pokusit o její navrácení do naší paměti. A to je také hlavním cílem naší výstavy o zničených židovských památkách severních Čech. Paměť,“ dodává organizátor výstavy.

Výstava je součástí širšího projektu mapování zaniklých a zničených památek na území severních Čech pod patronátem Společnosti pro obnovu památek Úštěcka ve spolupráci s Národní knihovnou ČR, Filozofickou fakultou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy, Národním památkovým ústavem, Židovským muzeem v Praze, Židovskou obcí v Praze a v Teplicích, společností MATANA a.s., Sdružením pro úštěckou synagogu a hřbitov, Oblastním muzeem v Chomutově, Regionálním muzeem v Teplicích a navazuje na předchozí výstavu Zničené kostely severních Čech 1945-1989. Projekt je vymezen územně bývalým Severočeským krajem, dnešní Ústecký a Liberecký kraj, a časově roky 1938-1989.

Expozici bude možné navštívit 23. 1. – 3. 3. 2013 ve Výstavním sále Galerie Klementinum každý den kromě pondělí od 10.30 do 18.00 hod. Vstup zdarma

Tisková zpráva