Volyňská rapsodie

Volynska rapsodie
Volyňská rapsodie

Už samotný „rozjezd“ nového románu „Volyňská rapsodie“ známé české autorky Anny Strnadové byl nesmírně bolavý a strach, co mě čeká dále, se neustále stupňoval. O to víc, co jsem shlédla film Volyň. Dá se říci, že od prvních stran jsem měla tendenci zadržovat dech.

Příběh se četl nadmíru dobře. Ten jazyk, styl, popisy přírody, vztahy mezi lidmi – fantazie. Autorka má spisovatelský um prostě v krvi, to se pozná. Rozhodně stojí za to zaměřit zrak i na její další románové počiny.

Přibližně 16 tisíc Čechů se od druhé poloviny 19. století usídlilo ve Volyni. Přijali nabídku ruského cara, který je nalákal na nevyužitou zemědělskou půdu, bydlení a lepší život. Lidé ve vidině lepších zítřků prodali v Čechách veškerý svůj majetek a rozjeli se do nových končin, nového domova. Čekala je však jen bída, těžká dřina, zima a nikdy nekončící hlad. Obrovskou pokoru cítím k prvním Čechům, kteří zda přišli a celé vesnice si museli vybudovat sami. Neskutečná robota a drsná krajina vysávala lidskou sílu. Mnozí zde nechali své zdraví, ale jejich vůle a odhodlání byla obdivuhodná.

V knize sledujeme nejen nesnáze prvních osídlenců, ale rovněž jejich potomků.

„Ve válce je hrdinství tak obtížné.“
– citace z knihy, str. 82 –

Jestli to však měli nově příchozí těžké, jejich děti to neměli o moc jednodušší. První vlna nevole se na české vesnice snesla už tehdy, nemohlo za to nic jiného než náboženství a národnostní rozepře. Druhá generace volyňáků zažívala strach z nedalekého hřmění dělostřelecké palby vojáků za první a následně i druhé světové války. Na rodiny se snáší nejrůznější strádání, nemoci ale i smrt. Ukrajinci se s Čechy sice sžili, ale stále si od nich udržovali jistý odstup. Například smíšená manželství se uzavírala spíše výjimečně.

Lidská zloba a nenávist se probouzí i tam, kde by ji člověk nečekal. Práce pro nepřítele, odevzdávání povinných dodávek z každé úrody z vlastních polí a zahrad, ale také vypalování vesnic a střílení civilistů – ničeho z toho se ani Němci, ani banderovci neštítili. Jak Němci, tak ukrajinské povstalecká armáda krok za krokem zneuctili lidskost každým svým činem.

„Nebezpečí se ploužilo inkognito a čekalo na příležitost.“
– citace z knihy, str. 90 –

Moc mě potěšila zmínka o osvobození Opavy, mého rodného města. Neměla jsem ani potuchy, kolik volyňských Čechů muselo narukovat a bojovat za naše osvobození.

Poměrně velká část románu je následně věnována tématu reemigrace volyňských Čechů zpět na území Československa. Chudáci prchají před Stalinovou tyranií a kolchozy, ale jeho vliv nakonec zasáhne i do Čech. Klidu tedy nedojdou ani v nové domovině.

Příběh nekončí zrovna pozitivně, naopak, smutek a bezpráví pocítíte z každé věty. Proto doufám v pokračování, jež by mě velice potěšilo. Zajímá mne, jak si „volyňáci“ povedou dále, jaké budou jejich další osudy, protože mi za těch 300 stran přirostli k srdci.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Argo.

Volynska rapsodie
Volyňská rapsodie
Rate this post

Více z LaCultury...

  • V zapomnění10. října, 2023 V zapomnění „Revoluce nepřináší rovnost. Ženy jsou neviditelné vždycky.“ – citace z knihy, str. 171 – Přiznávám, že od puberty jsem přečetla opravdu dlouhou řádku beletristických knih, románů […]
  • Rozpůlený dům28. prosince, 2022 Rozpůlený dům "Člověk by neměl svoje štěstí stavět na neštěstí druhých."- citace z knihy, str. 267 - V úvodu samotného tzv. "famílienrománu" je nám přiblížen zapeklitý romantický mnohoúhelník mezi […]
  • Recenze audioknihy Zpověď inkvizitora29. února, 2024 Recenze audioknihy Zpověď inkvizitora Pokud jste milovníky díla Václava Kaplického „Kladivo na čarodějnice“ a pokud vás neznechutilo přečíst si originální znění „Malleus maleficarum“, pak zbystřete! „Zpověď inkvizitora“ z pera […]
  • Žena průkopníka: příběh lobotomie19. února, 2024 Žena průkopníka: příběh lobotomie Román „Žena průkopníka: příběh lobotomie“ se odehrává v době, kdy ženy bojovaly za svá práva, homosexualita byla hodna k odsouzení a pohrdání a žena v řídící funkci byla naprostou raritou. […]
  • Jeho království25. prosince, 2023 Jeho království „Velkolepé svědectví o tom, jak víra v Krista obživla a vzkvetla, a to za pouhých čtyřicet dní od jednoho Pesachu až k Letnicím.“ – The New York Times Book Review – Hodnotit román, který […]
  • Chybějící světlo21. listopadu, 2023 Chybějící světlo „Nehledej smysl nikde a v ničem. To teprve člověk dává smysl sobě i věcem, které dělá. Člověk dává smysl tomu, koho miluje.“ Jedná z nejtěžších knih tohoto roku, která mi šťastnou náhodou […]
  • Co se ukrývá za novomanželským portrétem renesanční vévodkyně?31. října, 2023 Co se ukrývá za novomanželským portrétem renesanční vévodkyně? Zima 1561. Mladičkou Lukrécii, vévodkyni z Ferrary, odveze její manžel Alfonso na opuštěné venkovské sídlo. Když poprvé usednou k večeři, přepadne unavenou novomanželku temné podezření. Je […]
  • Ibka30. října, 2023 Ibka „Člověka nemůžeme zachránit, pokud to sám nechce. A nikdy nesmíme litovat svých rozhodnutí.“ - citace z knihy, str. 272 - Pěkná kniha Petry Braunové, kterou v roce 2022 vydalo […]
  • Dlouhý okvětní plátek moře22. října, 2023 Dlouhý okvětní plátek moře „Srdce je jen sval a všechny záhady s ním spojené jsou produktem lidské fantazie.“ – citace z knihy, str. 288 – Líbily se vám Mlčící fontány od skvělé Ruty Sepetys? Tak tohle je další z […]
  • Rebelské srdce11. srpna, 2023 Rebelské srdce „Ve velkém koloběhu světa naše chyby nejsou důležité. Ale naše vítězství jsou. A tou nejdůležitější věcí je být důležitý právě ve chvíli, kdy tvoje důležitost může prospět největšímu […]
  • Dračí královna28. června, 2023 Dračí královna „Musí se často měnit ten, kdo chce být stále moudrý.“ – Konfucius, citace z knihy, str. 129 – V románech přímo miluji střídání přítomností s minulostí a nejinak je tomu i v druhé knize […]
  • Dcery dvouhlavého draka20. června, 2023 Dcery dvouhlavého draka „Když se nepoučíme z historie, jsme odsouzeni k tomu ji opakovat.“ - George Santayana - str. 386 Autor románu „Dcery dvouhlavého draka“ William Andrews se nechal inspirovat skutečnými […]