„Opět přišla doba síly. Rusové bojují s Ukrajinci. S bratry. Doba naděje byla nahrazena dobou strachu. Doba se vrátila zpět.“
– citace z knihy, str. 8 –
Od tohoto románu z produkce nakladatelství Garamond jsem hodně očekávala, ale bohužel moje tužby zůstaly nenaplněny. Pravdou je, že jsem se nemohla začíst, nebo spíše pochopit druhou rovinu vyprávěného příběhu, který byl zpracován tak trochu pohádkovsky. Vyprávění ze současnosti bylo zajímavé, ale počáteční pití alkoholu v tak velké míře, mě nejspíše odradil. Saša se vydává do Luhanské oblasti na území dnešní Ukrajiny a hledá stopy strýce, který se ztratil neznámo kam. Během své cesty dojde k poznání a postupnému odkrývání tajemství rodinné historie, která spadá až do dob Donské republiky. Na stránkách románu sledujeme významné události, které Ukrajinu za sto let potkaly.
Líbil se mi námět románu, kdy se nizozemská spisovatelka Lisa Weeda nechala inspirovat skutečnými osudy svých ukrajinských předků, kteří byli nuceni svou zemi opustit a emigrovat. Nicméně zpracování této její debutové knihy jako takové, mi k srdci nepřilnulo a asi je to dáno mým konzervativním přístupem k podávání literatury faktu. Forma vyprávění některých pasáží v románu mi přišla často lucidní, snová, až za realitu možného, což byl zřejmě záměr autorky, která je obzvlášť známá pro svou spíše poetickou tvorbu textu. Však se také Aleksandra objevila ve užším výběru nominací na prestižní nizozemskou literární cenu Libris a nizozemským deníkem Volkskrant byla Lisa zvolena literárním talentem roku.
Román je doplněn o rodokmen rodiny, který čtenáři usnadní orientaci v množství jmen a vazeb, které jsou popisovány. Nalezneme zde rovněž mapu Ukrajiny a Donbasu pro snadnější představu, o jakých místech se autorka zrovna v příběhu zmiňuje.
Ukrajina je místo, které již desítky let nemůže dojít poklidu. Neštěstí střídá neštěstí, válka válku, a asi není člověka, který v současné době neprožíval jejich utrpení. Můžeme si jen přát, tajně doufat, že všechno zlo brzy pomine a lidé (nejen) zde najdou tolik vytoužený mír.
Děkuji nakladatelství Albatrosmedia.cz za poskytnutí recenzního výtisku.
Více z LaCultury...
10. května, 2023 Dým nad Březinkou „Kde jsi, neboť Tě nevidím, ó Pane.“
– citace z knihy, str. 338 –
Seweryna Szmaglewska vstoupila do bran pekla jménem Osvětim roku 1942 a měla štěstí (?), že jej po třech letech živoření […]
24. dubna, 2026 Bdít nad ní
„Den za svou krásu vděčí předtuše noci.“ – citace z knihy, str. 30 –
Román „Bdít nad ní“ z pera francouzského spisovatele Jean-Baptiste Andrea, který v českém překladu […]
14. dubna, 2026 Synové noci
„Jsou bolesti, které se nedají vypovědět ani pochopit. Jenom bolí. Svírají. Straší. Přinášejí noční můry...“ – citace z knihy, str. 220 –
Před neodvratným osudem blížící se smrti […]
13. března, 2026 Král jí zabil manžela. A za to musí zaplatit
Francie, 1343. Šlechtična Jeanne de Clisson žije dokonalý život s milovaným mužem. To se však změní, když je její manžel brutálně popraven za vlastizradu.Žádné důkazy. Žádný soud. Jen […]
10. března, 2026 Slunce, které nezapadlo
„Největší síla tkví v tom, přiznat chybu a čelem se postavit následkům svých činů.“ – citace z knihy, str. 334 –
„Slunce, které nezapadlo“ je romantickým příběhem z dob druhé […]
3. března, 2026 Poslední sliby
„Není to jen o přežití. Válka je o tom, kolik z člověka zůstane, když projde peklem.“ – citace z knihy, str. 148 –
Němka Hilda je jednou z mnoha sekretářek v nově vzniklé úřadovně SS […]
23. února, 2026 Sklářka z Benátek
„Člověk se ze ztráty někoho blízkého nikdy úplně nezotaví, jen se naučí žít s prázdnotou, kterou v něm zanechal.“ – citace z knihy, str. 359 –
Příběh „Sklářky z Benátek“ se […]
19. února, 2026 Poustevníci v tajze
„Člověk je ve vesmíru jen zrnko prachu. Na Zemi však touží po štěstí, po radostech, velkých i malých.“ – citace z knihy, str. 237 –
Nakladatelství Garamond přichází s jedinečnou […]
10. února, 2026 Dcery okupace
„Poddávat se emocím oslabuje člověka stejně, jako voda ředí dobře vylouhované čajové lístky na mdlý odvar.“ – citace z knihy, str. 118 –
Zatímco nad střední Evropou se stahují mračna […]
27. ledna, 2026 Ve stínu Bafometa
Tato kniha se ke mně dostala naprostou náhodou, aniž bych o ní kdy slyšela, nebo o autorovi. A jsem moc vděčná, že si ke mně našla cestu, protože rozhodně stála za to!
Je pravda, že […]
23. ledna, 2026 Desetiletého Milka omylem zatklo gestapo. Dokáže se vrátit zpátky domů?
Milek je desetiletý kluk ze Zarazic. Jeho největší láskou jsou vlaky a všechno, co s nimi souvisí. Proto i navzdory tomu, že mu to rodiče důrazně zakázali, nedokáže odolat nové […]
19. ledna, 2026 Bestie z Römerstadtu
„Víra není chyba. Jen lidé ji někdy zneužívají.“ – citace z knihy, str. 153 –
Na samém začátku temného hororového příběhu s historicko-fantastickými prvky se ocitáme na sklonku […]
