Hobit – encyklopedie

Bylo, nebylo – jistěže bylo, a to roku 1937, kdy byla poprvé vydána dobrodružná kniha pro děti, jejímž autorem byl anglický profesor J. R. R. Tolkien, který se nechal nakladatelem S. Unwinem přesvědčit, aby nakreslil pro publikování svého vyprávění obálku. A tak se do světa vydal Hobit. Pulčík si rychle získal srdce čtenářů. Od té doby získal příběh několik vydání, animované zpracování i třídílný hraný velkofilm. Nejen na něj odkazuj Hobit: Velká encyklopedie zpracovaná kolektivem Bador & Pototová & Stocker & Vigot, vydaná nakladatelství Argo.

Právě nakladatelství Argo v České republice vydává všechny Tolkienovy i „tolkienovské“ knihy, ať už mluvíme o podmanivé Středozemi, aliterativním verši Artušův pád, dětském zábavném příběhu Pan Blahoš, sbírce Dopisy Otce Vánoc, autorova životopisu zpracovaném H. Carpenterem.

A světu Středozemě, přesněji všem prvkům, které se mihly v Hobitovi se věnuje Hobit: Velká encyklopedie. Publikace je členěna na sedmero kapitol: Osoby; Národy a druhy; Jazyky a písma;Předměty a stavby, Místa v ději, Význačné události Inspirační zdroje.

Bližší informace a ukázku k prolistování naleznete na webu nakladatele – zde.

Osobně musím přiznat, že jsem si knihu přála, protože mám Tolkienův svět velice ráda. Jako u většiny lidí, i mne přivedl do světa fantasy a ohromilo mne, když jsem po filmu konečně četla knihu a objevila svět ještě zajímavější než se zdál. Když jsem viděla třídílný velkofilm Hobita, jako mnoho jiných i já jsem mručela nad postavami a dějovými linkami, které v knize „takhle nebyly!“, ale stejně jsem po prolistování ukázky po knížce toužila, protože je na první pohled vytvořená s láskou ke Středozemi.

„Věnování:

J. R. R. Tolkienovi za to, že vymyslel svět tak košatý, jako je Středozemě, a také jeho synu Christopherovi, díky kterému tento svět a jeho příběhy známe lépe.“

str. 2.

Je opravdu nádherně zpracovaná a má duši. Nenajdete v ní nudně bílou stránku s běžným patkovým písmem, dokonce i tiráž je provedena stylově. Každá strana má své zdobení ornamenty od Leslie Boulayové, nerušivý barevný podklad, četné jsou fantaskní črty a barevné ilustrace Sandrine Gestinové a Xaviera Sancheze. Svůj půvab má i skořápka ochraňující tento imaginární svět – obálku knihy tvoří pevné desky pokryté celostránkovou ilustrací a vytlačeným zlatavým titulem.

Text jednotlivých pojednání je na stránce dělen do dvou sloupců, takže nevypadá tolik hutně. Je dobře čitelný a uvedený citací z Tolkienových prací. Je až k neuvěření, že opravdu všechny tyto místa, postavy a názvy jsou v knize nalezení. Přiznám se, že jsem si vůbec nevybavovala například „lesáky“. Jako vážně? Já, neteř revírníkova, že bych něco takového přehlédla? Lesáci v Tolkienovi? Cha,chá! Na truc skepticky otevírám Hobita a projížním očima řádky hledajíc triumfální vítězství… a nacházeje onu citovanou větu, uznale smekám před mravenčí prací redaktorského kolektivu: předních činitelů francouzské asociace „Tolkiendil“ – Damiena Badora a Vivien Stockerové; Coralie Potototvé – Tolkienovskou průvodkyní franzouské Wikipedie v rámci Tolkiena; a zasloužilou spolupracovnicí na tvorbě Tolkienovského slovníku – Dominiquey Vigotové. Výše uvedení se spolupodíleli také na tvorbě knížky Svět hobitů.

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.