Zmanipulovaná: o životě pod vlivem kutnohorské sekty

Není vůbec jednoduché hodnotit traumatizující příběhy založené na skutečných událostech, které jsou navíc podané přímo dotyčnou osobou, jež si konkrétními příšernými situacemi doopravdy prošla. O to více oceňuji, že se daná osoba odhodlala o nelehkém období svého života otevřeně hovořit a jít s takříkajíc holou kůží na trh.

Vždy se totiž najdou čtenáři, kterým přečtené bude sloužit buď jako prostředek k prozření, pokud se jich podobná situace týká, nebo jako další příklad absurdní šílenosti, které se, ač je to často k nevíře, stále dějí, či k výplodům nenávistných a odsuzujících komentářů. Na ty poslední nesmí pisatel vůbec myslet, protože, když dává dohromady takovouto zpověď, s jakou přichází Lucie Strachová v autobiografii „Zmanipulovaná“, pak je cílem pouze a jen otevřít oči těm, kteří v životě mohou procházet podobnou zkušeností.

Z počátku se zdá, že Lucčina rodina je vcelku běžnou českou rodinkou, kdy je matka z povinností o domácnost utahaná a otec je vesměs zaneprázdněn prací. Že něco nehraje, čtenář poznává postupně. Ze začátku jde o maličkosti, ty se však brzy přetaví v nepokrytý nezájem o obě dcerky. Když se k tomu přidá víra v nadpřirozené síly, které vám řídí každodenní bytí, vezme vám možnost rozhodovat o vašem těle, zdraví, myšlenkách, o navazování a udržování vztahů, pak by se měla normálně smýšlejícímu dospělému jedinci rozsvítit vnitřní červená kontrolka. Jenže, co když jste dítě, které je tím vším obklopeno a tím pádem v takovém módu i vychováváno a nic jiného vlastně neznáte? Přesně tak je tomu u Lucky se starší sestrou Nelou. Oba rodiče božsky vzhlížejí k muži, který dlouhé roky řídí jejich životy, a to dokonce i řečmi, u kterých jsem si ťukala na čelo, jak bláznivé mi přišly. Je logické, že děti vyrůstající v takovém prostředí začnou uvažovat úplně stejně.

Nejvíce na mne dolehlo chování otce k dcerám po rozvodu. Nakopat do zádele by zasloužil. Chování matky, která by měla být pro dospívající dívky hlavně oporou a vrbou, tady naprosto selhává. Rodinné vztahy jsou zde natolik turbulentní, že dívky tráví čas raději v cizím prostředí než doma, kde by se měly cítit bezpečně a milovaně.

Pro Lucku muselo být nadmíru těžké přiznat, čeho všeho se dopouštěla. Nešlo tady o ubližování druhým, ale především sobě samé. Tohle byl pro mne jasný příklad totálního selhání rodičovských povinností a základních rodinných hodnot! Příšerné. Právě tahle Lucčina otevřenost ale na čtenáře působí jako magnet. Nedělá ze sebe chudinku, oběť, ale ženu, která postrádala základní pilíře rodičovské lásky, a tudíž neuměla nakládat ani se sebeláskou či láskou partnerskou.

K velké cti je Lucce fakt, že si tohle s věkem začínala uvědomovat a rozhodla se s tím něco dělat. Jenže pomoc hledala opět u nesprávné osoby…

Manipulativní chování a potřeba mít moc nejen nad tělem, ale i duší jiného člověka, je pro některé osoby zcela naplňující, ba dokonce uspokojující nutností. V neposlední řadě přináší ovládání důvěřivých lidí i dobré finanční zajištění. Motivace manipulátora mohou být však různé, k čemuž se vlastně v závěru výpovědi také dostaneme…

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Albatrosmedia.cz.

Denisa Šimíčková