Michael Schumacher: cesta na vrchol

„Měl takový ten názor, že je to tvrdý byznys, že musíte bojovat ze všech sil a že se zajatci neberou. Podle toho se choval a někdy překročil všechny meze. Věděl, že je překročil, že se nechal přemoci svou vlastní soutěživostí.“
– slova Rosse Brawna, technického ředitele Ferrari, citace z knihy, str. 13 –

Letos vyšlo v nakladatelství XYZ doplněné vydání úspěšné knihy o německém závodníkovi Michaelu Schumacherovi, ikoně Formule 1! Kniha známého britského komentátora F1 Jamese Allena přináší pohled nejen na celosvětovou star, ale také na poměrně komplikovanou osobnost závodníka, sedminásobného mistra světa.

„Schumi“, jak mu s oblibou říkali nejen kolegové, ale samotní fanoušci, se během své dlouholeté sportovní kariéry stal držitelem mnoha titulů, vítězství, nejrychlejších kol, pole position a nejvyššího počtu výher v jedné sezoně. V sezoně 2002 se stal jediným jezdcem v historii, který se umístil ve všech závodech sezony na stupních vítězů. Přesto po celou dobu své kariéry zůstával velmi plachým a neustále ho udivovalo nadšení, které jeho osoba v lidech probouzela.

Pamatuji, jak jsem se na závory Formule 1 dívala ještě jako dítě spolu se starším bráchou, který Schumiho miloval. Nevynechal jediný závod, ani takový, který se jel pozdě v noci, či brzy ráno. A já mu věrně seděla po boku a fandila Schumimu finskému rivalovi Mika Häkkinenovi, známému pod přezdívkou „létající Fin“. Nikdy nezapomenu na ten nejnapínavější souboj těchto dvou skvělých jezdců v roce 2000, kdy se až v posledním kole mělo rozhodnout o celkovém vítězi sezóny. Jízda to byla nervy drásající, nehty jsem měla okousány tak, že mi rodiče dali za uši. Tehdy vyhrál opravdu ten nejlepší z nejlepších. Po odchodu Mika z F1 jsem i já své fanouškovské srdce předala právě Schumimu.

Mimo závodění, působil Schumi dlouhé roky jako vyslanec UNESCO, angažoval se v četných charitativních projektech, na které daroval desítky milionů dolarů z vlastní kapsy.

Autor nám umožňuje nahlédnout pod pokličku této jedinečné osobnosti, věčně usmívající se a vždy dobře naladěné pro fanoušky (nikoliv pro média). Před nimi se uměl krásně rozohnit, když už měl pocit, že mu až moc zasahují do soukromí, jež si pečlivě střežil. Sledujeme jeho hvězdnou kariéru krok po kroku, sem tam narazíme na ledovou sprchu, zaškobrtnutí, avšak Schumi uměl ze všeho vybruslit a opět povstat jako fénix z popela. Byl to on, kdo díky neobyčejnému úspěchu, nezměrnému úsilí, které ze sebe vydal, díky úrovni, na niž pozvedl umění pilotů, změnil na poli závodění ve Formuli 1 úplně všechno.

Jeho celoživotní láskou se stala manželka Corinna, s níž má dvě děti a společně žijí ve Švýcarsku.

Bohužel, od vážného úrazu hlavy, který utrpěl v prosinci 2013 při lyžování ve francouzském středisku Méribel, není jeho zdravotní stav veřejně známý. Byl uveden do umělého spánku a následně upoután na lůžko. O rok později na veřejnost vyplula informace, že je Schumi ochrnutý a odkázán na invalidní vozík. Situace je o to bolestnější, že se přihodila krátce poté, kdy se Michael rozhodl svou pozoruhodnou kariéru v závodění F1 ukončit a věnovat se rodině na plné obrátky. Uvědomoval si také realitu – už nepatřil mezi jezdce nejmladší a zdravotní komplikace se začaly jen vrstvit. Bylo na právě při posledním kole, kdy pronesl: „Kolo za kolem jsem se loučil se svým životem závodníka. Bylo to za mou kariéru poprvé, kdy jsem se sám sebe ptal: proč tohle dělám? Proč investuji tolik času do práce, když bych byl raději doma s rodinou?“ (str. 359).

Snad se máme na co těšit v následujících rocích závodění, protože Michaelův syn Mick dnes pokračuje v rodinné tradici a závodil už i ve Formuli 1.

Kniha je doplněna o statistiky Schumiho od počátku jeho působení v F1, až do posledního závodu v roce 2012.

Za recenzní výtisk děkuji Albatrosmedia.cz.

Denisa Šimíčková