Čertův rypák/Tulipánek

Dvacáté století přineslo neobyčejný rozmach, ale ukázalo také ty nejšílenější temné strany lidského pokolení. Neuvěřitelný technologický pokrok šel ruku v ruce se systematickým masovým vraždění milionů lidí, které nemělo v lidských dějinách obdoby. Lesk a třpyt hotelu Adlon či Zimního paláce střídá krutou existencionální nuzotu koncentračních táborů, gulagů či Hells Kitchen.

Jak pravil Stalin, muž zodpovědný za neskutečná zvěrstva spáchána nejen na sovětském národě, ale i na národech za železnou oponou: „Smrt jednotlivce je tragédie, smrt milionů je statistika“. Děsivá pravda od muže, který je přímo zodpovědný za desítky miliony mrtvých.

Knížku tvoří dva samostatné příběhy Čertův rypák a Tulipánek. Dva neskutečné příběhy, které se mohly během studené války odehrát a třeba se i odehrály, kdoví.

Čertův rypák je příběh o chlapci, kterého žena nalezne na poli. Blíží se konec druhé světové války. Chlapec je nejspíš válečný sirotek. Zcela zapomněl na svůj dřívější život i na své jméno. K jeho smůle se ho ujala žena, která měla za manžela hrubiána. Při jedné z hádek kvůli mladému nalezenci surovec zabije ženu a chlapec zabije muže. Octne se v sirotčinci, kde se ho ujme důstojník NKVD. Čertův rypák je přezdívka, kterou mu dávají spolužáci pro budoucí agenty NKVD. Vůbec se s ním nemažou. Močí mu do úst, bijí ho. Hoch beze minulosti se stává nadějí sovětské špionáže, neboť má jednu velkou přednost. Má věštecké sny, které jsou jeho prokletím, ale i spásou a SSSR je chce využít pro akci. Během studií ho doprovází starý učitel, bývalý kněz, který ho připravuje na život v USA. Zasvěcuje ho nejen do západního stylu života, ale i do víry. Jelikož překročil linii, zemře. Chlapec nakonec úspěšně absolvuje tajnou akademii a než je vyslán za velkou louži, dostává novou tvář i identitu. V Americe plní poctivě úkoly, úspěšně se infiltruje do společnosti a navazuje přátelství s indiánem. Čím dál častěji se dostává do střetu se svým svědomím a s plukovníkem, kterému vděčí za tolik věcí. Konfrontace je nevyhnutelná.

Příběh Tulipánek vypraví o americkém chlapci, který se svými rodiči přestěhuje do Sovětského svazu, aby otec mohl pracovat u geniálního režiséra. Otec je výtvarník a z jeho syna se měl stát velmi zdatný kreslíř. Jenže chlapec kreslí karikatury na místní obávanou policii. Při domácí prohlídce tajná policie nachází karikatury. Stanou se lístkem do gulagu. Jedná se o brutální cestu na Sibiř, plnou bolesti a smrti. Gulag není o nic lepší. Rodina je okamžitě oddělena od sebe, otec je zastřelen při útěku, matka je pravidelně znásilňována místními kápy a kluk vyrůstá v sirotčinci, kde je zneužíván místní vychovatelkou. Cesta z pekla vede skrze umění. Chlapec se dostane do učení k tatérovi, který ho zasvětí do tajů kresby na kůži. Z chlapce roste muž v prostředí, ve kterém málokdo z nás přežil. Nikdy nevíte, zda se dožijete nového východu slunce. Svět si s vámi utírá prdel, lidský život, natož důstojnost nemá absolutně žádnou cenu. Chcete jen přežít a vidět matku a v momentě, kdy vám matku odpraví hnusný grázl, chcete ho vykuchat jako smradlavého kapra. Kudla určená pro vraha matky končí v srdci učitele, který se snažil zabránit válce gangů. Všechno je absolutně špatně, ale získáte tak respekt. Svět v gulagu je tak snad snesitelnější, ale srdce zkamení. Po smrti Stalina přeživší dostávají možnost odejít z gulagu a táhnout. kam chtějí. Mnozí se dostanou do Ameriky. Minulosti se však nezbavíte, udeří a srazí vás na kolena. Je však důležité vstát.

Prasečí rypák a Tulipán jsou drsné příběhy o chlapcích, které si v Rusku zažívají dantovské peklo na zemi. V Americe doufají, že naleznou klid, ale stín minulosti je dostihne. Přijdou o své drahé, ale na dno zcela nespadnou. Naleznou přátelství, které je podrží v nejtěžší chvíli. Jsou to velmi silné příběhy. Scénáře jsou brilantní. Kde se na ně hrabe Marvel. Jsou opravdové, surové, ze šílené doby. Já doufám v to, že žádné dítě nebude muset postoupit to, co postoupili knižní hrdinové.

Vašek Okapa