Vtipná parodie na špionážní romány se zahraničními agenty, krásnou a chytrou hrdinkou a reálnými historickými postavami

V alternativních dvacátých letech minulého století není o dobrodružství nouze. Reportérka Hana Spurná má nos na senzace, ale tentokrát narazila na sousto, které se jen těžko polyká. Geniální vynález, mezinárodní spiknutí a setkání s lidmi, kteří se na stránkách učebnic dějepisu nikdy nepotkali.

Přečtěte si knihu Velká hra a vypravte se do světa, kde jsou špióni galantní, novinářky ke všemu odhodlané a vědecké objevy výbušné. Vtipná špionážní hříčka, která vznikla jako dar z otcovské lásky, vás provede Evropou, jakou jste ještě nezažili. Velká hra, která vyšla v Nakladatelství Cosmopolis, je elegantní steampunková parodie, která vám připomene filmy Adéla ještě nevečeřela a Jára Cimrman ležící, spící.

Autorem této knihy je Jan Procházka, aktivní český literární recenzent, publicista a zahradník, který se specializuje na fantastiku, sci-fi a audioknihy. Publikuje na webech jako Fantasymag, Fantasy Planet, Děti noci nebo Sarden a je známý svým osobitým hodnocením české fantastické scény.

Hlavní hrdinka Hana Spurná, odhodlaná a chytrá novinářka Národních listů, která dostane od svého šéfredaktora, kterým není nikdo jiný než E. E. Kisch, zdánlivě rutinní úkol: odletět do Slezské Ostrawy a udělat rozhovor s významným chemikem Wojtzechem Kowalským. Hana se však hned po příjezdu stane svědkyní chemikova únosu. Neúmyslně se tak zaplétá do složité mezinárodní špionážní sítě, kde se agenti evropských velmocí přetahují o ničivý vynález. Následuje zběsilá honička napříč Prahou i celou Evropou…

Co je na knize skvělé?

• Atmosféra a humor. Kniha svou estetikou a nadsázkou silně připomíná kultovní české komedie. Nechybí jí ani typicky cimrmanovský vtip.
• Mix historie a fikce. Autor do děje umně vpletl nejen kuriózní vynálezy, ale i reálné historické osobnosti v nečekaných rolích. Setkání postav, které by se v učebnicích dějepisu nikdy nepotkaly, funguje dokonale.
• Hravost a tempo. Text má spád, akční scény střídají jedna druhou a díky krátkému rozsahu (kniha má pouhých 136 stran) děj nikdy nezačne nudit.
• Vizuální zpracování. Obálka od Michala Březiny je nádherná. To samé platí i pro detailní steampunkovou mapu od Adély Stopky. Unikátním bonusem jsou QR kódy odkazující na Wikipedii na konci kapitol pro případ, že se budete chtít o skutečných osobnostech a místech dozvědět víc.

Co by vám mohlo vadit?

• Sklon k naprosté frašce. Ke konci příběh nabírá až příliš bláznivé obrátky. To, co začíná jako napínavá detektivní špionáž, se v závěru mění na čistou parodii, což nemusí sednout každému.
• Méně čistého steampunku, než by se mohlo zdát. Ačkoliv vizuální stránka slibuje těžký retrofuturismus, samotný text je psaný poměrně moderním jazykem a z dnešního pohledu, což může některé fanoušky subžánru mírně zklamat.
• Příliš mnoho postav na malém prostoru. Kvůli formátu novely/krátkého románu může občas kombinace všech tajných služeb a historických figur působit trochu překombinovaně.

Velká hra neskrývá, čím chce být. Je to čistokrevná literární jednohubka zrozená z otcovské lásky – autor ji původně napsal jako dar pro svou dceru Hanku. Nabízí jazykovou hravost a vtipný nadhled. Pokud hledáte nenáročnou a inteligentní oddechovku na jedno odpoledne, která vás upřímně pobaví, bude pro vás tato kniha správnou volbou.

Jana Mišúnová

"Nikdy nejsi moc starý na to, abys mohl začít znovu snít nebo se vydat za dalším cílem." C.S. Lewis