Piraňa 3D: I krmení rybek může být zábava

Před pětatřiceti lety zavítal do kin snímek mladého začínajícího režiséra, který polovinu diváků po celém světě vyhnal z pláží i koupelen. Ano, Steven Spielberg udělal z devadesátiminutového obědu obrovského žraloka bílého v hororu Čelisti filmový kult. Snímek měl takový úspěch, že nedlouho po jeho premiéře se nejen hollywoodští režiséři začali shánět po chřtánech neméně hrozivých tvorů. Vznikly tak zvířecí horory o aligátorech terorizující obyvatele ze stoky (Aligátor, 1980), vychytralé a pomstychtivé kosatce (Orca, 1977) a krvelačných piraňách (Piraňa, 1978).

Posledně jmenovaný snímek se kromě absurdního pokračovaní, kde piraně dostaly křídla a létaly se pod hladinu akorát nadechnout (jako spolurežisér se uvádí James Cameron – ten James, co stojí za hity jako je Titanic nebo Avatar, nicméně je údajně autorem pouze úvodní sekvence), dočkal i televizního remaku v roce 1995 a do nového tisíciletí se toto čistokrevné brakové béčko odvážil převést francouzský specialista na masakry všeho druhu Alexandre Aja (Noc s nabroušenou břitvou, Hory mají oči). A podle poslední módy nechal rybičky hlodat ve 3D.

Děj původní originál naštěstí nekopíruje, pouze se inspiruje. K vyhlášenému letovisku u jezera Victoria přijíždí na jarní prázdniny houfy mladých teenagerů, drsná policistka má tak spoustu práce se zachováním pořádku. Její pubertální syn odjíždí místo hlídání mladších sourozenců na jezero s pochybným režisérem lechtivých filmů, malé děti mezitím uvíznou na ostrůvku uprostřed nekonečné vody, velká party se rozjíždí a do toho zemětřesení uvolní cestu na hladinu prehistorickým verzím proslulých dravých ryb. K divákově spokojenosti, samozřejmě.

Povinná úvodní seznamovací půlhodinka ubíhá překvapivě svižně a vyvaruje se zbytečných řečiček okolo, protože přece jen na film s rybím běsněním od režiséra, který s nebál americkému publiku ukázat rozervání lidské čelisti, nejdete kvůli propracovaným dialogům nebo dokonce na ceny kritiků mířících výkonů herců. Rychlé představení postav vám bude bohatě stačit, abyste bezpečně identifikovali natřásající se, většinou polonahé krmení a hrdiny, kteří budou zkázonosnému hejnu neohroženě čelit.

Nikdo rozumný snad nečekal, že by se režisér pokoušel z Piraní 3D udělat vážné drama. A taky že ne! Díky bohu. Navíc nás ušetří i zdlouhavých kliček, dialogů a nesmyslů, které by film posunuly do roviny parodie, tak jak se zdálo z rozpačitých trailerů, kde se piraně nerozpakovaly „řvát“ hrdince do obličeje. Scéna efektní, ale na poťukání si na čelo. Přímočarý průběh děje je plný nečekané a o to příjemnější nadsázky a notné dávky vtipu. Samozřejmě kvalita humoru se pohybuje na takovém hřišti, aby se zjevně pubertální publikum hltající popcorn pobavilo. Na tom jistě není nic špatného, film si na nic uměleckého nehraje ani sekundu stopáže. Nenechte se však jinak zmást, krve a urvaných částí těl (na obou stranách) bude opravdu dost. Aja viditelně nehodlal dělat kompromisy, brutální třešničky snažící se Piraňu dostat do síně kultu v podobě například ukousnutého pánského přirození vykouzlí sadistický úšklebek spolehlivě. Nicméně pár povinně korektních míst se tu také najde, což čas od času působí pokrytecky vůči jinak bezprostředním jatkám. Ty se odehrají zejména v poslední třetině, kdy řádění ozubených tvorečků nabírá neuvěřitelné grády. Působí to sice dojmem, že se Aja probudil až ke konci filmu a oproti zbytku začne příliš tlačit na pilu, na druhou stranu krvechtiví labužníci mu tuhle nevyrovnanost jistě prominou. Úplně na závěr si režisér dovolil malý parodující vtípek, který znalce žánru musí potěšit.

Samotní titulní a někdy přespříliš digitální antihrdinové vypadají ve filmu dostatečně ďábelsky a to i přesto, že se tvůrci rozhodli místo klasických amazonských piraní (které by v realitě navzdory své pověsti s největší pravděpodobností poklidně plavaly mezi koupajícími se lidmi) použít prehistorické verze, u kterých se dá snadno uplatnit filmová poučka, že co je vyhynulé, je větší, nebezpečnější a hladovější.

Suma sumárum je Piraňa 3D velice poctivým žánrovým počinem a překvapením tohoto roku, který nabídne cílovému publiku naprosto vše, co se od brakových zvířecích hororů očekává: dunivá muzika, krásní mladí lidé, nějaké ty nahé scény, litry a litry krve. To vše v rámci žánru šlape jako hodinky, nikde není vyloženě hluché místo. Je to béčko, je to povrchní, je to hloupé, ale za každý z těchto přívlastků jde bez problémů dosadit slovo zábava, čemuž pomáhá vydatně i 3D formát. Piraňa 3D je především o individuálním přístupu, slabší žaludky a odpůrce filmů bez poselství nebo duševního přínosu by rybky nestrávily.

Piraňa 3D
Piranha 3-D
Rok: 2010
Země: USA
Stopáž: 88 min.
Režie: Alexandre Aya
Hrají: Steven R. McQueen, Elisabeth Shue, Kelly Brook, Jerry O´Connell, Jessica Szohr, Christopher Lloyd

David Bulawa

Obyčejný, snad milý student z Ostravy s multi-rozsahem zájmů. Čeká mne studium kulturně-politické geografie a biologie na Ostravské univerzitě, které bych chtěl více usměrňovat k asijským nejen lingvistickým vědám. Miluji Japonsko, v poslední době i Koreu, Taiwan, Čínu i jiné země jihovýchodní Asie. Miluji hudbu, jak západní tak východní - nalézt v mém ipodu poslední hit Nelly Furtado nebo Kobukura není tedy výjimečný jev. Miluji filmy, jsem závislý na CSFD, a taktéž bedlivě sleduji a kritizuji západní a východní kinematografii. Miluji zvířata - a to většinou ne ta moc oblíbená. Proto mi vadí, když někdo nazve delfíny rybami nebo napíše ve slově medúza kroužkované u. Díky příležitosti přispívat na LaCultuře vás budu chtít seznámit s u nás neoprávněně opomíjenými kulturními střípky daleké Asie.