Marie Curie Skłodowská: Odvaha snít

„Jde o to, udělat ze života sen a ze sna skutečnost.“
– Marie Curie Skłodowská –

Německá autorka Susanna Leonard přichází s životním příběhem mimořádné polské vědkyně na poli přírodních věd, která objevila nové chemické prvky: radium a polonium. Navíc je původkyní teorie radioaktivity, která se jí ovšem stala osudnou.

„Aby člověk mohl snít, potřebuje inspiraci, podněty a fantazii, ale aby dosáhl vysněného cíle, musí mít obrovskou houževnatost a hodně sil.“
– citace z knihy, str. 16 –

V dospívání se Marie vyrovnávala s dlouhodobou těžkou nemocí matky a jejím následným skonem, i se smrtí milované starší sestry. Od hlubokého žalu ji nakonec dokázala odpoutat jen matematika.

V době, kdy vyrůstala, byla ta část Polska, kde Skłodowští žili, pod vlivem Ruska. Polákům bylo zakázáno vzdělávat se v rodném jazyce a na vyšší vzdělání mohly ženy většinou rovnou zapomenout. Avšak každá doba má naštěstí i své osvícené může, kteří se v minulosti, ale i dnes v mnoha kulturách, zasazují za práva žen, a to nejen na vzdělání. Byli a jsou takoví, co nevidí jediný ženský potenciál v tom stát za plotnou. Díky bohu za ně!

A právě i díky dívkám a ženám, které byly, podobně jako Maňa, takto vzpurné, cílevědomé a vzdorovité, se někam naše společnost posunula. Bez jejich odvahy bychom jisto jistě nebyly tam, kde mnohé z nás jsme.

Jako každá dospívající dívka si procházela i bolestnou první láskou, po které na muže zanevřela a celým svým srdcem se ponořila do vzdělávání. Avšak osud tomu chtěl, že právě po setkání s Pierrem Curiem své nazírání na muže pozmění. Chemie mezi Marii a Pierrem byla viditelná od první chvíle. Pierre Marií upřímně obdivoval a respektoval. Takových chlapů je i v dnešní době strašně málo. Jako vědkyni ji navíc bral jako sobě rovnou. Netrpěl žádnými přihlouplými a bludnými předsudky.

„Nejsou lidé, kteří mění náš svět, od nepaměti považováni za blázny?“
– citace z knihy, str. 205 –

Zato přehlížení Marie v akademických kruzích bylo nehorázné, avšak i dnes je mezi některými muži patrná averze vůči studujícím, pracujícím a úspěšným ženám. Na to, že uběhlo bezmála 100 let se v tomto společnost zase až tolik neposunula.

Z poslední části čtení mi bylo do breku. Ze všeho, co si musela Marie kvůli aroganci mužů vytrpět. A bylo mi do breku i z toho, jakými bolestmi musel Pierre trpět a jak hrozně nakonec skončil.

Mariin postoj vůči nebezpečnému radiu lze jakž takž chápat, o něco horší je to však s pochopením, proč nechávala nebezpečí vystavovat i své kolegy, a hlavně svou dceru Irene! To mi hlava nebere. Pokud tedy opravdu věděla, jak nebezpečná radiace je, což si prý dobře uvědomovala.

Ačkoliv to bylo plné matematiky, fyziky, chemie, atomů, protonů, elektronů a gama záření, což mi ve škole nikdy nic neříkalo (😁), i přesto to bylo naprosto jedinečné čtení, a to zejména kvůli průkopníci v přírodních vědách, královně radioaktivity a dvojnásobné nositelce Nobelovy ceny. Díky ženám jako byla Maňa, byli muži nuceni obrousit své ostré lokte a díky mužům jako byl Pierre, se dostalo ženám podpory, respektu a tolik potřebné lásky…

Knihu vydalo v roce 2022 nakladatelství Ikar.

Denisa Šimíčková