Od novely „Rodinná rada“ úspěšného filmového scénáristy a spisovatele Petra Jarchovského, který vydala Mladá fronta, jsem měla obrovská očekávání. Přeci jen od scenáristy „Želarů“ a „Musíme si pomáhat“, jedněch z nejlepších českých filmů, jež byly dokonce nominovány na americkou cenu Oscar, a dalších pecek české filmografie, to ani jinak nešlo. Jenže v tomto případě došlo ke zklamání. Pro tentokrát jsem s výběrem čtiva po hodně dlouhé době šlápla úplně vedle.
Jedná se o psychologický a společenský román s dosti ironickým podtextem, a ten je hmatatelný až až. Rodinné vztahy těch vůbec nejbližších byly v knize vykresleny naprosto šíleně. Autor poukazuje na to, že se v příběhu mohou mnozí čtenáři najít. Upřímně, těch, u kterých k tomu dojde, je mi opravdu líto. Možná by ale nebylo od věci zamyslet se nad tím, zda si za určitě věci nemohou tak trochu sami, protože chování většiny členů této rodiny bylo vážně na hlavu, vesměs naprosto nelogické a pro mne celkové abnormálně přehnané.
Úsměvné mi nepřišly ani narážky na ovlivňování „volebního hlasu“ seniorů, jako by opravdu byli nesvéprávní a nemohli mít svůj názor. Věřím, že tuto metodu využívají zejména Pražáci na svých prarodičích. Protože často od Pražáků přichází zcestné názory o tom, jak jsme v ostatních krajích, hlavně pak na Moravě a ve Slezsku, úplně hloupí. A z toho je mi vážně dost smutno. Je mi zcela proti srsti, jak se někteří voliči povyšují nad těmi druhými, jak nedokáží přijmout výsledky voleb a podobně. Místo toho snažit se společnost usměrnit a sjednotit, její rozkolísanost těmito „postřehy“ spíše ještě více umocňujeme. Společnost nikdy nebyla a ani nikdy nebude stoprocentně názorově jednoznačná. Nikde na světě! Ale to, co se za poslední měsíce děje u nás, jak jsou „ti z druhého názorového břehu“ pranýřováni, je již vážně nechutné.
Asi jsem četla román ve špatném rozpoložení, ale vlastně mi nepřinesl nic pozitivního. Celkově ve mně zanechal ještě mnohem více melancholie než sledování večerních zpráv.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Albatrosmedia.cz.
Více z LaCultury...
12. dubna, 2026 Nesprávná sestra
Představte si, že žijete v celku obyčejný život na běžném anglickém venkově. Vychováváte roztomilá dvojčátka po boku pracujícího a pozorného manžela. Sice nemáte peníze na rozhazování, […]
12. ledna, 2026 Zpěv tichých dní
K románu „Zpěv tichých dní“ jsem se dostala vlastně náhodou. Účastnila jsem se dvojbesedy s autorkami Miriam Blahovou a Marcelou Bramborovou, kde obě představovaly svou tvorbu. Marcelka […]
2. ledna, 2026 Němka
„Člověk je tvor závistivý a bezohledný, ale především sobecký.“ – citace z knihy, str. 277 –
Polský spisovatel Wojciech Dutka prostě umí a na mne už jeho jméno platí jako záruka […]
25. listopadu, 2025 Říkali jí Kri-kri
„Svoboda je víc než štěstí. Protože když máš svobodu, máš i štěstí.“ – citace z knihy, str. 118 –
Česká autorka Scarlett Wilková dokazuje s každou další vydanou knihou svou […]
15. listopadu, 2025 Když se trhá nebe
Román „Když se trhá nebe“ přichází s příběhem inspirovaným skutečnými událostmi, jež se udály jedné úspěšné židovské rodině z Přerova. Autorka Lenka Chalupová, kterou snad ani nemusím […]
16. září, 2025 Smrt v Jitřním domě
„Tyrani a ti, kdo se hlásí k tyranským názorům, jsou v jádru vždy slaboši, protože svůj svět staví na strachu.“ – citace z knihy, str. 287 –
Dokonalou rodinku, ač mírně vyšinutou ve […]
7. září, 2025 Königova hájovna
„Amor vinci omnia = Láska zdolá vše.“ – citace z knihy, str. 213 –
„Königova hájovna“ je románem české autorky Barbory Fürichové, který vydalo nakladatelství Pointa.
Román přináší […]
27. srpna, 2025 Všechny dobré věci
„Kdo má zrak rozostřený slzami, tomu i zdi připadají jako cesta ven.“ – citace z knihy, str. 219 –
Podmanivý příběh mladého nigerijského chlapce Enioly, který netouží po ničem jiném […]
15. července, 2025 Česká naděje: sága rodiny Lembergů
Německá autorka Karin Lindberg přichází na český knižní trh se svou prvotinou „Česká naděje“. Jde o první díl plánované historické série odehrávající se v Sudetech, která se přímo dotýká […]
11. července, 2025 Mezi nimi
Verunka González píše úžasně. Její romány jsou pro mne balzámem pro zjitřené emoce, které mívám při čtení těžších, např. válečných témat. Působí jako chladivý obklad na rozpálené čelo, […]
10. července, 2025 Mezi světy
Helena Erbanová sama sebe označuje jako knihomolku, dlouhodobě žijící a pracující v Bruselu, co se v profesním životě věnuje evropské politice a tématu změny klimatu. A právě tohoto […]
13. dubna, 2026 Princezna z nádraží
Přiznám se, že číst o lidských troskách, které dobrovolně okrádají, loupí, přepadávají a jinak ohrožují další osoby, mi nedělá dobře. Nadto feťáci a alkoholici, co jsou pro svou další […]
