Němka

„Člověk je tvor závistivý a bezohledný, ale především sobecký.“
– citace z knihy, str. 277 –

Polský spisovatel Wojciech Dutka prostě umí a na mne už jeho jméno platí jako záruka mistrovského zpracování daného tématu! S novým historickým románem „Němka“ se společně s Magdalenou vydáváme do viru neblahých dějinných událostí dvacátého století.

Román je rozdělen do čtyř částí. V prvé se ocitáme na prahu válečné vřavy, kdy ještě všichni doufali, že spojenci Němcům rozpínavost zatrhnou, následují léta druhé světové války a v další části se přesouváme s našimi hrdiny do dob budování poválečného Polska.

Magdalena je prototypem člověka, který trpí rozháraností mezi národnostním určením. Ač je rodově, jazykově i kulturně Němkou, nade vše miluje zemi, ve které žije – Polsko. Právě Polsku se rozhodne dát své srdce a pouští se svéhlavě do boje proti nacistickým okupantům. Její odhodlání bere dech, ale někde uvnitř tušíme, že se zmizením posledních svědků zmizí i důkazy o jejím antifašistickém odboji.

Doslova šlo cítit, že předstírat spořádanou a věrnou Němku Magdu děsivě vyčerpávalo, avšak aby mohla být své domovině co nejvíc ku prospěchu, musela vytrvat. A jestli její činy k něčemu přispěly?  Odpověď na tuto otázku je nejspíše to nejbizarnější, co si z příběhu čtenář odnese.

Po válce se Magda s radostným očekáváním navrací do rodného města Lodže. Komunisté však její nadšení rozhodně nesdílí. Nakonec je nucena sundat si růžové brýle, idealismus odkopnout do špinavé stoky a pokusit se přežít za jakýchkoli okolností. Nutno podotknout, že se komunisté neštítí proto ní použít metody nejopovrhovanějšího kalibru.

Opět je těžké pojmout dílo celostně, protože témat k zamyšlení je kniha plná. Čtenář se pozastaví nad morálními zásadami, důležitostí národnostní příslušnosti, dozví se mnohé o polském odboji i operaci Valkýra, spiknutí, které kdyby vyšlo, průběh války by se diametrálně změnil…

„Nacismus působil jako virus, jako bacil silné a neznámé nemoci, který kdysi milovaného člověka proměnil ve zrůdu.“
– citace z knihy, str. 99 –

V závěru knihu už jsem ani nedutala. Každé nové vyústění situace mě zraňovalo víc a víc, tolik jsem našim hlavním hrdinům přála alespoň malinko štěstíčka, ale Dutka ukazuje, že válka opravdu postrádá veškeré pozitivní či romantické představy. Dopadlo tak, jak dopadla většina osudů tehdejších Poláků, Židů a dalších, jež se zlovůli vzepřeli.

Autor textem opět dokazuje svou nesmírnou znalost událostí spojených nejen s druhou světovou válkou. O tom není nejmenší pochyb. Dokázal to již ve svých předešlých románech. Pro mne je jedním z nejlepších současných autorů píšících historický román.

Pokud inklinujete k temným evropským dějinám dvacátého století, pak s knihou vedle rozhodně nešlápnete.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Albatrosmedia.cz.

Denisa Šimíčková