Irské soukromé očko a píseň Metallicy jako jediné vodítko série brutálních vražd

Často se mi stane, že si knihy vybírám impulzivně, podle toho, nač zrovna „dostanu chuť“. A tak jsem přišla i k románu Den, který nikdy nepřijde – dílu Craimha McDonnella, které je v anotaci označováno za nejhumornější krimi všech dob. Souhlasili byste s tímto odvážným výrokem?

Je-li někomu název knihy povědomý, pak si určitě vybaví píseň od kapely Metallica, nicméně tady se jedná o citát vraha. Právě nápis TOTO JE DEN, KTERÝ NIKDY NEPŘIJDE je nalezen spolu s mrtvým, brutálně umučeným podnikatelem, který si nahrabal při nerealizovaném stavebním projektu. Nebyl ale sám a postupně se nacházejí těla dalších, kdo měli s akcí co do činění. Kromě policie, dělá na případu i soukromá detektivní kancelář. No, detektivní kancelář…

Náš hlavní hrdina, soukromý detektiv Paul je dost smolař a motovidlo k tomu. Jeho chytrá, svérázná snoubenka Brigit (která byla mozkem týmu) ho opustila kvůli nevěře a on se jí teď musí doprošovat o pomoc. Ztratil se totiž jeho druhý parťák – bývalý policejní detektiv Bunnyho McGarry, který v partě působil jako „ten zlej“. Paulovi tak už zbyl jen poslední, nejnovější člen detektivního týmu – jeho fenka německého ovčáka, která miluje pivo stejně jako pohrdá svým pánem. A do toho všeho je potřeba zatrhnout vrahovi tipec a vyhnout se těm šíleným nepokojům vyvolaným nespokojeným otcem Frankem, který na jednom shromáždění vykřikl právě ono nešťastné moto.

Osobně považuji knihu za takovou docela normální detektivku, ve které autor nemilosrdně máchá své hrdiny v tom nejzajímavějším, co ho napadlo. Celá linie je promyšlená, ale málo překvapivá. Často jsou střídány ústřední postavy a čtenář si tak může vybrat, jestli chce sympatizovat s nemotorným Paulem, drsňákem Bunnym, bystrou Bridgit, policejním smolařem Wilsonem nebo jeho důvtipnou šéfkou.

Tím, že jsem si jako čtenář držela odstup a nebyla plně vnořena do děje, mou představivost celkem míjela nálož vulgarismů a brutální scénky nalezení těl. Kniha je nicméně dobře čtivá a neměla jsem nejmenší problém naskočit do rozjetého vlaku detektivní trilogie od prostředního dílu.

O samotném autorovi, uvádí nakladatelství JOTA toto:„ Píše scénáře pro zábavné televizní pořady a dětské seriály, za něž byl nominován na cenu BAFTA, a vystupuje ve stand-up comedy ve Velké Británii i v zahraničí coby „bělovlasý Ir, jehož jméno nikdo neumí vyslovit“. V roce 2016 debutoval jako spisovatel humoristicko-kriminální novelou Muž bez tváře (Nakladatelství JOTA, 2019), která se stala bestsellerem na obou stranách Atlantiku. „

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.