Komunikace a prezentace

Jako nový vedoucí pracovník na sobě pociťuji nutnou potřebu zapracovat na svém mluveném projevu. Součástí zdokonalování není jen běžná komunikace s podřízenými kolegy, ale také schopnost prezentovat naše týmové úspěchy směrem nahoru formou produktivních a praktických prezentací.

Můj obdiv patří každému jednotlivci, který umí mluvit z patra, bez studu a stresu, protože u mne se všechny tyto projevy automaticky spouštějí, jakmile přejdu před dychtivé posluchače. Nepovažuji to však za až tolik negativní projev, beru to spíše jako osobní známku respektu, že mi na dané věci záleží. Ve svém osobním i pracovním životě se snažím dělat věci poctivě tak, abych se za výsledek nemusela stydět. A důkazem je právě i ten jasně kompromitující nepříjemný pocit, že něco pokazím. Už jsem se smířila s tím, že to k tomu prostě patří.

Dostala se mi do rukou kniha, nebo spíše řekněme učebnice, toho, jak by měl takový optimální přednes vypadat a jak ho správně uchopit. Vzhledem k třetímu vydání této publikace, si dovoluji tvrdit, že je mezi čtenáři chtěná a autor Jiří Plamínek se tak řadí mezi české guru v daném oboru. Publikace „Komunikace a prezentace“ s podtitulem „Umění mluvit, slyšet a rozumět“ vyšla naposledy v roce 2023 pod záštitou nakladatelství Grada.cz.

Když mluvíme o komunikaci, musíme mít na paměti, že jde původně o společné sdílení informací, nikoli informační tok, jak je to dnes zpravidla chápáno. Tato praktická příručka se věnuje výhradně nezprostředkované komunikaci mezi lidmi, ukazuje, jaké překážky se naší komunikaci staví do cesty a jak tyto překážky z cest vedoucích od člověka k člověku šetrně a účinně odstraňovat. Snaží se nám osvětlit, proč dochází k selhávání komunikace mezi lidmi a co udělat proto, abychom sdělení sdíleli co nejefektivněji.

První kapitola se zaobírá psychologií osobnosti. Zdůrazňuje, jak moc mají zděděné a osvojené vrstvy naší osobnosti vliv na naše základní komunikační návyky.

„Špatná myšlenka má živořit na okraji zájmu lidí ne proto, že je zakazována, ale protože je špatná.“
– citace z knihy, str. 83 –

V dalších kapitolách jsou rozebírány modely a kanály komunikace, které při sdělování a naslouchání využíváme. Velký prostor je věnován rovněž komunikačním bariérám, trikům, pastím a možnostem, jak se je naučit zvládat. Nevyhýbá se ani nejrůznějším manipulačním technikám, které lidé při komunikaci vytváří, aby donutili komunikačního partnera k určité reakci či chování. Učebnice vás seznámí s tím, jak se naučit co nejvíce užitečných informací zapamatovat a předávat dále, jak pokládat dobré otázky a vést správně dialogy či diskuze například na poradách, ale i na veřejných projednáních, a proč je zpětná vazba tolik potřebná.

Pro mne byla nejvíce přínosná část věnující se základům prezentací. Vyplatí se nepodceňovat přípravu promluvy, vytvořit si jakousi komunikační strategii pro prezentování informací, které chceme dále předávat. Podrobně se dočteme, jaké faktory mají vliv na kvalitu prezentace. Líbí se mi zmiňované desatero pro prezentujícího:

1)     Myslete na své posluchače více než na sebe,
2)     Nebojte se reagovat na to, co vidíte,
3)     Nesnažte se být ideální,
4)     Buďte v přímém kontaktu s posluchači,
5)     Věřte sobě a svému sdělení,
6)     Zahajte podle schématu pozornost – zájem – důvěra,
7)     Pokračujte podle schématu zapamatování – akceptace – motivace,
8)     Forma nesmí potlačovat obsah = to, co říkáte a proč to říkáte, je důležitější než to, jak to říkáte,
9)     Pečujte o stálou orientaci posluchačů. Nebát se shrnout, ptát se, komentovat, opakovat,
10)   Vyhýbejte se sporům s posluchači, tedy nereagovat na námitky a útoky emotivně.

„Účelem řečníka je vyčerpat téma, a nikoliv posluchače.“
– Winston Leonard Spencer Churchill, citace z knihy, str. 133 –

Na závěr se autor věnuje veledůležitému tématu, a to stylům komunikace. Každý člověk má vlastní osobitý styl, který ho do značné míry identifikuje. Styl může každý z nás do jisté míry usměrňovat, ale vliv na něj mají zejména zděděné a osvojené vrstvy naší osobnosti. Někdo má tedy tendenci k vedení komunikace kazatelsky, jiný zase soudcovsky či programátorsky, další zase moderátorsky. Nejlépe je na tom asi ten, který umí jednotlivé styly propojovat.

Příručka je plná příkladových ukázek, které se pokouší porozumění textu ještě více prohloubit. Toto vydání je oproti předešlým doplněno o kapitolu věnující se vývoji komunikace od tradičních metod, po vpád mediálního světa, kyberprostoru a využívání umělé inteligence v běžném životě.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Grada.cz.

Denisa Šimíčková