O národním svědomí a sebeuvědomění aneb: Co skrývá Česká paměť?

Za okny se převalují těžké, našedlé mraky, doplňující zádumčivou, hlubokomyslnou náladu, do níž jsem se zanořila během četby. Kniha ležící mi v dlaních má měkkou vazbu a voní novotou. Při každém zalistování, namáhám její hřbet, jako tělo starého člověka, který už leccos prožil a snaží se dosáhnout něčeho dalšího. Z černobílé fotografie na obálce plane rudý nápis Česká paměť a pod ním už šedě šeptá podtitul Národ, dějiny a místa paměti jako poslední šumící listí ve větvích letitých stromů, které mají,o čem vyprávět.

Téměř 400 stran naléhavých myšlenek, které pracují s morálním vědomím a povědomím o české historii. Tak by se dal jednou větou shrnout soubor historických prací rovného tuctu renomovaných odborníků a badatelů, působících v ČR i zahraničí. Kniha je rozdělena do tří částí (Problémy a přístupy v kultuře paměti českých dějin; Osobnosti, kulturní politika a politika paměti; Památníky, muzea a prezentace moderních dějin), před samotnými příspěvky však čtenáře čeká předmluva, kterou Radka Šustrová sepsala roku 2014 v Lidicích.  Za necelý měsíc, 15.června 2016 uplyne 74 let od tragické noci, kdy nacisté vyhladili  tuto malou, dělnickou obec ve středních Čechách.  Přesně za měsíc, 15.června 2016 uplyne 69 let od chvíle, kdy byl  slavnostně položen základní kámen k výstavbě nových Lidic, jen pár set metrů od místa, kde stála původní obec. Lidice samotné, jsou tudíž výrazným prvkem kolektivní české paměti. Není divu, že se publikace váže právě k Památníku Lidice a na jejím sestavení se podílela také kurátorka stálé sbírky umění a krátkodobých výstav Památníku Lidice – Luba Hédlová.

V jednotlivých kapitolách je pak čtenář přiváděn k úvaze nad vlastním postojem k současnému pohledu společnosti k historii, a to zejména prostřednictvím studie Paměť a historické vědomí v kontextu národní pospolitosti od Miroslava Hrocha, který je autorem mnoha vědeckých monografií, učebnic, vědeckých příspěvků a několika svazků literatury faktu. Následují práce Miloše Řezníka (mj. ředitel Německého historického ústavu ve Varšavě), Tomáše Sniegoně (světově uznávaný odborník v oblasti holocaustu), Michaela Krause (autor a editor  nemalého počtu odborných prací, profesor několika významných institucí, věnuje se obzvláště otázce politologie ve východoevropské oblasti), Miroslava Michela (zaměřeného především na paměťové studie a nacionalismus, zejména pak v oblasti slovensko-maďarských vztahů), Dagmar Hájkové (vědecká pracovnice Masarykova ústavu, věnující se období první světové války a meziválečnému Československu, autorka a editorka mnoha odborných dokumentů), Jiřího Křesťana (držitel ceny Magnesia litera v oblasti literatury faktu, specialista v oblasti československých dějin pro roce 1918, komunismu a národnostní otázky), Francois Mayer (francouzská historička s prioritním zájmem o soudobé dějiny a paměti komunismu v ČSSR), Čeňka Pýchy (student historie a nových médií na UK,zabývající se konceptualizací prostoru v historické vědě), Ondřeje Táborského (znalec dějin konzumu, reklamy a životního stylu v komunistickém Československu), Ivana Malého (autor mnoha monografií, odborných a vědeckých studií spojených s tématem moderních dějin střední a východní Evropy) a Jakuba Jareše (spoluautor mnoha publikací, věnující se zvláště dějinám vysokého školství v poválečném Československu) .

Jedná se o publikaci pro specifický okruh uvědomělých a otevřeně naslouchajících čtenářů. V těch pak zanechá otisk a vzbudí další otázky na téma dobové politiky, národního sebeuvědomění, závažných okamžiků moderní české historie a jejích důsledků na obyvatelstvu. Pro laického čtenáře, který na knihu narazí náhodou se však jedná o velmi náročný text, který není možné „přelouskat“ mezi několika zastávkami nebo si jí zkrátit čekání u lékaře. Narazí totiž na opravdu hutné a obsahově výživné odstavce, odborná pojmenování i bohaté užití cizích slov. Na tuhle knihu zkrátka musíte mít klid, přehled o minulosti své země a soustředěnou mysl, která se může plně rozběhnout k osobitým názorům současných badatelů.

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.