„Píseň pro Kateřinu“ je dalším z románů nakladatelství Vyšehrad, který vychází v nádherné edici Tvář. Zpracování knih v této edici je jedinečné, nádherné, doprovázené něžnými ilustracemi. Formát knížky samotné je navíc akorát tzv. „do kabelky“, jako čtení pro cestování je tak kniha jako dělaná.
Ovšem to, co v sobě tento útlý román schovává nejednoho čtenáře dojme, donutí nostalgicky zavzpomínat na roky minulé, které se najednou zdají, jako by se odehrály ne před čtyřiceti lety, ale včera.
Antikvariář Pavel Leitner žije od roku 1970 v Nizozemí. Tehdy se rozhodl emigrovat ze své milované země a zanechat tam rodinu, přátele a svou velkou lásku. Jednoho dne se mu ozve jakýsi Petr. Mladý muž, který by se s ním rád setkal, protože mu musí předat něco, co je určeno jen pro Pavlovi oči. Mladík zní tajemně, Pavlovi zní podezřele, ale jakmile se dozví, že se jedná o syna jeho dřívější lásky, k setkání svolí. Setkání, které změní celkové chápání všeho, co si dosud myslel, setkání, jež mu vysvětlí staré křivdy, jež se udály. Občas právě nevyřčená slova napáchají mnohem více škody a bolesti než ta, která nám kolem uší bez většího povšimnutí prosviští.
„Člověk by měl za každou cenu hledat smysl svého života, a to jak v samotném bytí, tak ve svém konání. Za žádnou cenu nepolevovat, nespokojovat se s nějakými náhradními cíli, pořád by měl mít na svém vnitřním kompasu střelku nasměrovanou ke smyslu toho, proč na tomhle světě je. Jedině pak může najít rovnováhu sám v sobě a ve svých vztazích.“
– citace z knihy, str. 39 –
Dovídáme se o milostném vzplanutí dvou osob, které však semlel totalitní režim. Zejména mladí lidé v té době toužili po svobodě, a proto hledali cesty, jak ze země prchnout. Mezi ně patří i Pavel, který se však musí v prvé řadě vypořádat s obrovským dilematem.
Udivilo mne, že se jedná teprve o autorův debut. Mistrně se mu povedlo vykreslit citlivost daného tématu. Při čtení jsem se dojímala, občas se mi až zasklil pohled kvůli slzám v očích.
Za recenzní výtisk děkuji Albatrosmedia.cz.
Více z LaCultury...
27. června, 2026 Demon Copperhead
Nakladatelství Vyšehrad vydalo další skvost v překrásné edici Hlas. Jedná se o rozsáhlý román úspěšné americké autorky Barbary Kingsolver s názvem „Demon Copperhead“.
Hlavní hrdina […]
27. srpna, 2025 Všechny dobré věci
„Kdo má zrak rozostřený slzami, tomu i zdi připadají jako cesta ven.“ – citace z knihy, str. 219 –
Podmanivý příběh mladého nigerijského chlapce Enioly, který netouží po ničem jiném […]
13. května, 2025 Nikdy, nikdy, nikdy
Kniha Nikdy, nikdy, nikdy, kterou napsala Linn Strømsborg je prvním svazkem v nově vzniklé edici Hlas, která vychází v nakladatelství Vyšehrad ve společnosti Albatros Media. Tímto moc […]
8. března, 2025 Na Zemi jsme na okamžik nádherní
„Některé věci jsou natolik skryté za vrstvami syntaxe a sémantiky, za dny a hodinami, zapomenutými, zachráněnými i odhozenými jmény, že pouhé povědomí o tom, že rána existuje, ji nijak […]
27. února, 2025 Sběratel sněhu
Když jsem byla před časem v turnovské knihovně na debatě s Janem Štifterem, naprosto mě dostalo jeho povídání o knihách. V té době jsem měla přečtenou pouze Krajinu roztavených zvonů a […]
14. února, 2025 Píseň pro Kateřinu
Na zadní obálce knihy je od Oldřicha Suchého napsané, že jde o debut autentický tak, jako by autor ten křehký příběh prožil na vlastní srdce. A já s ním naprosto souhlasím! Kniha od […]
20. října, 2024 Němý výkřik
Japonský spisovatel Kenzaburó Óe, nositel Nobelovy ceny za literaturu, kterou obdržel roku 1994, je českému čtenáři představen jedním ze svých nejúspěšnějších románů, jmenovitě jde o […]
5. prosince, 2023 Zapomenutá Zapomenutá byla má první přečtená kniha od Jiřího Klečky. Moc jsem se na ni těšila, protože knihy z nakladatelství Vyšehrad v edici Tvář jsou zárukou kvalitního čtení.
V příběhu […]
28. srpna, 2026 Smrt je vždycky osamělá
Ray Bradbury patří mezi již klasické americké autory žánrů science fiction a hororu. Jeho dílo „451 stupňů Fahrenheita“ jsem četla na střední škola jako povinnou četbu a přesně si […]
21. srpna, 2026 Sedmá slza
Víte co mám na knihách ráda? Když se něco dozvím a naučím. Oslovila mě spisovatelka Pavla Garwoodová s nabídkou přečtení jejího debutového románu s názvem Sedmá slza. Pavla mi napsala […]
15. srpna, 2026 Sedmá slza
„Chtěla bych být voda. Jen si tak teče, vyhýbá se kamenům, ale když přeteče, všechno smete.“ – citace z knihy, str. 78
Debutový román české autorky Pavly Garwoodové „Sedmá slza“ je […]
14. srpna, 2026 Nemilovaná: z deníku sedmnáctileté Perly Sch.
„Lustigovy povídky jsou vesměs studiem o tom, jak mezní situace dokáže v člověku, poníženému až na nejzazší mez, vyburcovat obrovskou sílu k aktivnímu činu, který dává lidskému životu […]
