Přečtěte si ukázky z knihy Muffin a čaj, kterou napsal Theo Addair. Je o dvou šesnáctiletých klucích Kitovi a Danielovi, kteří snad ani nemůžou být rozdílnější. Zdálo by se, že přátelství mezi nimi je nepravděpodobné a cokoli hlubšího rovnou nemožné. Jenže muffin a čaj přece dokáží zázraky, to je známé přísloví. A pokud není, tak by mělo být…
„Tvůj spolubydlící tě zase poslal pryč?“ zeptal se Daniel opatrně, když pustil Cristiana dovnitř. Ten se bez ptaní uvelebil na zemi jako vždy, ušklíbl se a přikývl.
„No jo, zase. Jaký jsi měl den? Co ten test z fyziky?“
„Hračka. Poslechni… Proč si pokaždé sedáš na podlahu?“
„No, ty židle jsou děsně nepohodlné a na posteli by to vypadalo jako…“
Cristian se zarazil, podíval se na postel a pak usilovně upřel oči před sebe.
„Totiž, nevypadalo. Proč by to mělo vypadat… uhm, jakkoli. Bylo by to úplně normální. Není to tak, jako kdybych byl holka. Chci říct, jako kdybys byl ty holka. Vlastně… do háje.“
Připlácl si dlaně na obličej a schoval si ho na kolena.
Ale tohle bylo zajímavé. Cristian se svou zlatohnědou kůží se obvykle nijak nápadně nečervenal, ale tentokrát to přímo bilo do očí.
Daniel se snažil ovládnout cukající koutky.
„Vypadalo by to jako něco jiného, než jako co to vypadá na podlaze?“ zeptal se nevinně. „Víš, slyšel jsem, že tyhle věci se dají dělat snad úplně všude. V posteli, na podlaze, na stole, ve sprše…“
„Nech toho,“ zamumlal Cristian do své skrýše a naslepo se po něm ohnal jednou rukou.
***
Připozdívalo se a v oknech internátu se začala postupně rozsvěcet světla. Kit odpočítal sedmé okno ve druhé řadě. Jestlipak už Lenka přišla? Jestlipak už ji Maty objal? Jestlipak už ji políbil?
Kit si zhluboka povzdechl, odvrátil se od fasády a přitáhl si bundu blíž k tělu. Ještě nějakou dobu potrvá, než se bude moci vrátit na pokoj, a do společenské místnosti se mu nechtělo. Než v téhle náladě čelit pokusům o konverzaci, raději se procházel po hřišti nebo po parku, třebas i v dešti.
Hřiště to bylo předevčírem, pomyslel si a s rukama zaraženýma hluboko v kapsách se vydal loudavě směrem k řece. Přitom si polohlasem broukal mollový nápěv, který se perfektně hodil k počasí i k jeho náladě. Míjel zrovna omšelý dřevěný altánek, když vtom se za jeho zády ozval odměřený hlas. Kit si hlasy podvědomě představoval v barvách – mámin jako teplá terakota, Věrčin a Nadin ve změti zlatožlutých odstínů, Matějův šmolkově modrý – a tenhle byl ocelově šedý jako ostří nože.
„Dnes není příliš vhodné počasí na procházky.“
Kit se prudce otočil. Za ním stál Daniel Morgenstern, ruce založené na prsou, a opíral se o sloup altánku, z něhož prýskala barva. Na sobě měl neposkvrněnou školní uniformu, jako by venku nebylo bláto a plískanice, a na bledé tváři povýšený výraz.
Ukázky z další tvorby Thea Addaira si můžete přečíst na jeho webové stránce vpismenkach.cz.
zdroj.úv. obrázku:tamtéž
Korektura: K.Ch.
Více z LaCultury...
13. dubna, 2018 Theo Addair na Čaji o páté Jeho kniha Muffin a čaj vydaná nakladatelství Yoli, které zpravidla české autory nevydává, se stala bestsellerem. Je příběh skutečný nebo jde o pouhou fikci? Nejen to prozradí jeho autor […]
3. října, 2026 Dvě ženy – jedna lidská, druhá stvořená. A láska, která může začít revoluci
Po válce druhů, která zpustošila království Rabu, se moci chopily automy – bytosti původně stvořené jako hračky pro královskou elitu. Lidská služebná Ayla stoupá po společenském žebříčku […]
2. října, 2026 Cesta na Sardinii
Barbora Majchráková zve fanoušky oddechového čtení a romancí na rodinný výlet za stmelením rodiny a pochopením. Za překonáním strachu i poznáním krás Itálie během Cesty na […]
1. října, 2026 Velké štěstí (od) Scarlet Wilkové
Scarlet Wilková patří mezi žádané české autorky. Ve své tvorbě vychází převážně z poznání české válečné a poválečné historie. Její poslední novela Takové velké štěstí je rodinnou ságou […]
30. září, 2026 Proroctví padající hvězdy
Středoškolačka Ana se trápí kvůli svému bývalému klukovi Štefanovi. Od té doby, co se na ni vykašlal, jí nic nejde a nic se jí nedaří. Pak je ještě navíc čeká společný studijní výlet, kde […]
29. září, 2026 Dovolená v Řecku se zvrhne ve hru na pravdu. Má to jen jeden háček. Čí pravdu chcete slyšet?
Když Sofie za kuriózních okolností na dovolené v Řecku potká Magdalenu, ženu, která vypadá úplně stejně jako ona, začne se ptát. Jak je to možné? A pokud jsou doopravdy dvojčata, proč […]
28. září, 2026 Příběh z popela: knihovníkova cesta za pravdou
„Příběhy se staly. Už nejdou změnit ani zvrátit. Zkrátka jsou a navždy se stávají naší součástí ve vzpomínkách. Někdy hodně bolestivých. Ale i z těch nejtemnějších jde hledat cestu […]
22. září, 2026 Šepot kolibříka
Správně cynická a sarkastická Terka Polivchuk Poslušná mi právě dokázala, že je nejen skvělou recenzentkou, kterou sleduji na sociálních sítích pod přezdívkou @terr_books, ale i neotřelou […]
21. září, 2026 Drahá Marto
„Dobrota nezná hranic. Temnota nikdy nepřemůže světlo.“ – citace z knihy, str. 62 –
Tvorba Miriam Blahová s každým novým románem zraje jako víno – čím dál lepší a propracovanější. […]
16. září, 2026 Spící chlapec
Dlouho se mi nestalo, že by mne příběh, který má hned několik dějových linek, pohltil ze všech možných stran tak, jako se tomu stalo o debutového románu „Spící chlapec“ české autorky […]
14. září, 2026 Já jsem Švejk… — a to stačí.
„Mám velice rád toho dobrého vojáka Švejka, a podávaje jeho osudy za světové války, jsem přesvědčen, že vy všichni budete sympatizovat s tím skromným, nepoznaným hrdinou.“ Tak […]
12. září, 2026 Satanovo jaro: Zločin u pelhřimovských šancí L.P. MDCXCI
„Není dobré něco odsoudit, cos sám nepoznal.“ – citace z knihy, str. 26 –
Nové vydání druhého dílu velmi zdařilé historické detektivní série o Jožíkovi Bukovském z pera českého […]
Jana Mišúnová
"Nikdy nejsi moc starý na to, abys mohl začít znovu snít nebo se vydat za dalším cílem." C.S. Lewis