Konspirační teorie jako příběh

Autorská dvojice Tom Phillips a Jonn Elledge nejsou v oblasti literatury faktu žádní nováčci. Oba mají bohaté zkušenosti z médií a první jmenovaný je autorem řady úspěšných knih zabývající se moderními dějinami.

Téma konspiračních teorií již bylo zmapováno z tolika úhlů pohledu, až by se mohlo zdát, že už o něm nelze nic nového napsat. Autoři však konspirace ve své knize pojali velmi originálně. Nejde o žádnou strukturovanou encyklopedii, jejich kniha je vlastně chronologickým příběhem neznámějších konspiračních narativů. Čtenář se tak dozví, jak souvisely novověké teorie o iluminátech nebo hoaxy o očkování se zakořeněnými lidskými obavami i městskými legendami, které jsou tu s námi již stovky let. S humorem jim vlastním vysvětlují oba pánové, že zatímco v 19. století neměly konspirační teorie dostatek prostředků ke svému šíření, dnes, v době internetu a sociálních sítí, pro ně nastaly ty nejlepší podmínky. Jen tak mohl vzniknout QAnon, vedoucí nakonec k násilnému povstání proti americké vládě. Spousta příběhů a městských legend uvedených v knize je důvěrně známá, některé naopak překvapí (třeba teorie o tom, že některé známé celebrity jsou mrtvé a místo nich vystupují jejich kopie).

Publikaci lze samozřejmě pár drobností vytknout. Autoři v první části knihy otiskli přehledné schéma nejznámějších konspirací, které dělí do čtyř skupin – podle toho, zda se potvrdily jako pravdivé, anebo jsou naopak úplně odtržené od reality. Některé konspirace (např. 11. září) autoři přejdou s až přehnaným pohrdáním, přitom historie nám dala za pravdu, že o vládní spiknutí či útoky pod falešnou vlajkou nebyla v amerických či ruských dějinách během 20. století nouze. Oficiální narativ 11. září plný trhlin, nesrovnalostí a mlčení amerických úřadů proto stojí za pečlivější analýzu. Sporné je rovněž zařazení teorie ploché země do stejné škatulky jako konspirace o kulturním marxismu, přičemž zmíněná ideologie se v některých akademických kruzích těší skutečné popularitě. A co UFO? Je to konspirace? Anebo dáme za pravdu fyzikům v tom, že z hlediska statistiky není pravděpodobné, že bychom byli ve vesmíru úplně sami? Naštěstí je ke každé kapitole připojena celá řada poznámek pod čarou, kde si lze další informace dostudovat.

Kniha obsahuje i závěrečnou praktickou část – můžete se sami otestovat, jak moc jste konspirační teoretici. Dávají pohnutky teoretiků smysl? Kolik lidí by se muselo do vaší konspirace zapojit, aby to klaplo? Připouštíte, že by mohly existovat argumenty, které by vaši teorii vyvrátily? Často tak můžeme jednoduchým způsobem oddělit zrno od plev a pročistit svou mysl od nánosu informací, které pro nás nejsou relevantní. Tak vzhůru do toho.

Ukázka:
Záhada smrti Harolda Holta má přímočaré rozuzlení: utopil se. Stalo se, co mu všichni předpověděli, nikoli proto, že by se proti němu spikli, ale poněvadž to bylo neskutečně předvídatelné. Proč se tedy konspiračním teoriím tolik dařilo? Klam přiměřenosti: je pro nás těžké uvěřit, že by dramatické události mohly pramenit z obyčejných nebo nahodilých příčin. Je nepřípustné, aby ztrátu vrcholného činitele významné země způsobila smůla nebo stupidní rozhodnutí.

Filip Šimeček

Aktivista, publicista, pedagog, herec, včelař. Brainstorming mi nikdy moc nešel:)