Američanka

„Pokud je mezi lidmi opravdová láska, žádná pravda ji nemůže zničit.“
– citace z knihy, str. 26 –

S vydáním nového románu polského spisovatele Wojciecha Dutky u nakladatelství CPress jsem zpozorněla, jelikož jeho první román „Černá a purpurová“ řadím mezi top knihy, které jsem kdy přečetla. Bylo jasné, že jsem si „Američanku“ nemohla nechat ujít. „Američanka“ ze samého začátku nedosahovala kvalit jako autorova prvotina, ale postupem čtení se i tento můj pohled poupravil. Příběh byl zajímavý a přínosný, zejména v popisu událostí na místech, která nejsou v beletrii tolik známá. Ony totiž koncentrační tábory za druhé světové války existovaly i v jiných státech než jen Německu, Rakousku a Polsku. O chorvatském Jasenovaci nad Sávou jste už slyšeli? Pokud ne, pak budete příběhem ohromeni.

Román je rozdělen do tří částí. V té první se seznamujeme s nadějnou americkou studentkou filozofie, Židovkou Jane Coulfieldovou, která se pro obor nadchne tolik, že se rozhodne odjet na stipendijní pobyt do Německa. Ovšem doba, ve které se pro tuto náročnou a dalekou cestu rozhodne, nemohla být hůře zvolena. K moci se totiž dostávají nacisté v čele s říšských kancléřem Hitlerem.

„Hitler ztělesňuje to, po čem Němci touží, dychtí po moci nad Evropou.“
– citace z knihy, str. 140 –

Jane, ač vylíčená jako průbojná, sebevědomá a inteligentní mladá dívka, mě často udivovala svým neuváženým chováním. Právě ony nepromyšlené kroky ji samotnou donutily uprchnout z Německa do Francie. Má štěstí, v této krásné zemi poznává mnoho důležitých lidí z různých sfér a s rozmanitým vlivem ve společnosti. Nicméně zapomíná na to nejdůležitější – nikomu nedůvěřovat, jen sám sobě! A právě v závěru druhé části bude mít Jane možnost se o této životní lekci přesvědčit. Ve třetí části pak na čtenáře čekají přímo pekelné scény plné děsivých popisů hrůzného chování člověka k člověku, v kterém se Jane ocitne.

„Lidé, které na své cestě potkáváme, jsou nám osudem dáni jen na chvíli, ale někdy mají moc změnit život.“
– citace z knihy, str. 153 –

Autorovi se nemůže ani v nejmenším upřít jeho nesmlouvavá znalost filozofických otázek, které v románu poměrně obsáhle rozebírá. Jenže pro někoho, kdo filozofií zrovna „nežere“, bylo těch úvah a vysvětlování ohledně bytí a nebytí až moc. Místy mě to až vyvádělo z míry. Ovšem první, pro mne nudnější půlku knihy, zcela přehlušila její druhá část, která z ničeho nic nabrala neuvěřitelné grády. Připravte se na pořádná jatka…

„Bůh nehledí na to, jestli má člověk svobodnou vůli. Bůh zachraňuje, nebo odsuzuje.“
– citace z knihy, str. 294 –

Autor textem dokazuje svou nesmírnou znalost ohledně víru událostí spojených s druhou světovou válkou. O tom není nejmenší pochyb. Dokázal to již ve svých předešlých románech. Nicméně pro člověka, který je podobnou literaturou nepolíbený, zůstane, obávám se, zmaten a ztracen v celkovém kontextu. Autor s obrovskou rychlostí odbíhá od občanské války ve Španělsku, ke kolaboraci Francouzů, až po samotné nechutnosti páchané nejen nacisty, ale tolik obávanými ustašovci. Ustašovci Němce v umění zabíjet převyšovali ve všech ohledech. Měli v sobě navíc sadistickou divokost, zvířeckost. Mluví také o horizontální kolaboraci a vůbec si všímá ženského prvků uvnitř válečných hrůz.

„Bůh se vtělil do může, nikoliv do ženy, takže žena byla podřadnou lidskou bytostí.“
– citace z knihy, str. 289 –

Přechází od nacionalismu a fašismu k silnému tradicionalismu, fanatickému komunismu i antikomunismu, přičemž každá popisovaná událost, bitva i politické směřování společnosti a světonázor jednotlivých evropských národů by si zasloužily vlastní širší prostor. Osobně jsem se orientovala jen díky tomu, že se o téma dlouhodobě zajímám a mám již něco načteno.

„Nacionalismus je silný mýtus, který na lidi působí jako narkotikum.“
– citace z knihy, str. 73 –

„Proč musí být nacionalismus, který učí lásce k vlastnímu národu na úkor ostatních, příčinou takových zločinů?“
– citace z knihy, str. 304 –

Pokud inklinujete k temným evropským dějinám dvacátého století, pak s knihou vedle rozhodně nešlápnete.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Albatrosmedia.cz.

Denisa Šimíčková