Simona Votyová je česká spisovatelka a já měla možnost si přečíst její knihu Myší díra. Má překrásnou obálku a menší formát, který krásně sedne do ruky.
Axel je osmiletý kluk. Místo aby řešil dětské radosti, běhal po hřišti a hrál si, tak prožívá těžké období. Umřel mu táta. Máma celou situaci utápí v depresích. Je na tom tak zle, že se nedokáže o synka postarat. Ten je na svůj věk velice šikovný a samostatný, ale přeci jen je to dítě. Doma neslaví Vánoce, protože na ně zemřel táta. Nemá mobil, nemá žádné moderní vymoženosti, nejezdí na dovolenou a tak je trnem v oku spolužákům. Zažívá šikanu a připadá si na celém světě sám. Miluje svoji maminku a bojí se o ni. Jednoho dne se stane hodně nepříjemná situace a maminka je odvezena do nemocnice. Axel zůstane naprosto sám. A toho si všimne soused Cyril. Samorost, který je posedlý čistotou a neřeší nic jiného než sebe a sex. A péči o maminku. Maminku, která trpí Diogenovým syndromem. V domě kde bydlí Axel je i sousedka Jolana. Padesátnice, která nemá ráda děti a řeší jen svoji dokonalou figuru a místo ředitelky. Práce je pro ni vším. V domě bydlí i starý muž. Opuštěný, nerudný, protivný a nikdo mu neřekne jinak než dědek. A pak je tu ještě jedna postava, která sleduje všechno a všechny, ale o ní nejdřív vůbec nikdo neví… Všechny tyto postavy mají svoje problémy, starosti a na chodbě domu se jen míjejí. Dokud se nestane průšvih s Axelovo maminkou. Najednou se společně semknou a aby chlapec nemusel do nějakého sociálního zařízení, tak se o něj starají. Každá postava má za sebou tragickou minulost a nebo není šťastná v současném životě. Nejvíc mi ale bylo líto Axela. Opravdu jsem při čtení uronila slzu a jednu stránku knihy, jsem musela přeskočit, protože na mě to bylo moc silné čtení.
Autorka dokázala krásně vylíčit pocity a povahy všech postav. To hlavní jsem vám neprozradila, protože to je na celé knize takové milé a krásné. Až zjistíte, kdo je vypravěčem celého příběhu.
8. února, 2022 Chci tě mít ve skříni Dnes bych vám ráda představila českou autorku Simonu Votyovou od níž jsem přečetla knihu s názvem Chci tě mít ve skříni.
Dvě hlavní postavy. Viliam a Viola. V knize sledujeme dvacet let […]
10. června, 2026 Jeřábi táhnou na jih
„Když jde do tuhého, může se i z největšího zbabělce klidně vyklubat největší hrdina.“ – citace z knihy, str. 209 –
Nádherně sepsaný román „Jeřábi táhnou na jih“ vypráví o podzimu […]
27. května, 2026 Dopisy od babičky
„I jinak počestný člověk může jednat nepředvídatelně, pokud ho zaženete do kouta a až na samou hranici lidské důstojnosti.“ – citace z knihy, str. 65 –
Román české autorky Veroniky […]
26. května, 2026 Vona
„Některé hlasy nezapomeneš. Mluví k tobě zevnitř, a dokud dýcháš, budou tu s tebou.“ – citace z knihy, str. 102 –
Pod šumavskou Huťskou horou se místní lidé dopustí neodpustitelného […]
24. května, 2026 Skladiště
Od knihy Skladiště od spisovatelky Petry Štarkové jsem měla vysoká očekávání. Autorčina předchozí kniha Dej mi pokoj mě nadchla. A když mi přímo autorka nabídla i její novinku, jásala […]
23. května, 2026 VONA
Spisovatelka Petra Klabouchová píše skvěle, to je všeobecně známé a já její knížky miluji. Jsou plné dramat, lidských osudů a dechberoucích příběhů. Navíc autorka dokáže vytvořit takovou […]
20. května, 2026 Konečná stanice Osvětim
„Když ďábel natáhne ruku...“ – citace z knihy, str. 90 –
Debutový válečný román „Konečná stanice Osvětim“ české autorky Simony Smetánkové si rozhodně nebere žádné servítky. Nečekejte […]
14. května, 2026 Bestie z Römerstadtu 2
„Bez morálních hodnot se i člověk může stát netvorem, aniž by k tomu potřeboval prokletí.“ – citace z knihy, str. 3 –
Ačkoliv se „Bestie z Römerstadtu 2“ názvem tváří jako druhý […]
7. května, 2026 Dům ticha
„Modlím se, aby smrt přišla mi vstříc,než ráno se probudím.Aby zde nezbylo už vůbec nic,co na mně líbí se jim.“– citace z knihy, str. 77 –
Ponurý young adult román „Dům ticha“ uznávané […]
5. května, 2026 Pod egyptským sluncem
Píše se rok 1921 a třináctiletý Jamie z britského Kentu doslova žije starověkou kulturou. Největší vášní chlapce je rýpat se v hlíně. Není se tedy co divit, že by se chtěl, po vzoru […]