Grada uvedla v roce 2023 na trh významnou publikaci v oboru psychologie zaměřenou na způsoby a podoby přenosu životních zkušeností, zvláště těch traumatických, do dalších generací. Kniha nese název „Transgenerační přenos : trauma a odolnost“ a autory jsou Marek Preiss a Daniela Vizinová.
Hned v úvodu se musím přiznat k jedné důležité věci, a to, že nejsem psycholog ani student psychologie, jen obyčejný laik, co se o tuto problematiku zajímá z osobních důvodů. Proto na mne bude tato kniha působit nejspíše úplně jinak než na odborníky z oboru.
Trauma je něco, co může v těle nastartovat celostní biologické změny, které jsou předávány do dalších generací prostřednictvím pohlavních buněk. Často jde o zkušenost otřesnou, výjimečnou, mnohdy život ohrožující. Co je zajímavé, vědci došli pozorováním k tomu, že traumatem nemusí trpět pouze osoba, která mu byla přímo vystavena, ale i ta, která se například dozví, že se traumatická událost stala někomu jeho srdci blízkému.
V prvé řadě vyzdvihuji fakt, že autoři k problematice transgeneračního přenosu traumatu přistupují tzv. od píky, tzn. seznamují čtenáře s tím, o co se vlastně jedná, vysvětlují teoretický rámec problému, seznamují nás s prvními badateli, jež vliv předchozích generací začali zkoumat a na jejichž základě se mohl tento fenomén dále rozvíjet. Kniha může posloužit jako návod pro terapeuty, jak transgenerační přístup aplikovat v práci s klientem. Taktéž popisují již zavedené a velice zajímavé praktické zkušenosti, které ve světě psychoanalytici využívají.
Důležitou roli v životě každého jedince hraje retrospektiva, tedy možnost ohlížet se do minulosti, k našim předkům, těm, kteří nás „přednastavili“. Duševní zdraví člověka zahrnuje emocionální, psychickou a sociální pohodu a jak je vidno, může ho vědomě, ale i naprosto nevědomě, ovlivňovat přenesená informace, která netížila primárně nás, ale naše předky. Je známo, že lidé, kteří netuší nic o svých kořenech, kdy neví, kdo byli jejich rodiči, natož prarodiče atd., trpí pocitem neukotvení. Bloumají po světě a hledají sami sebe. Tohle mi přišlo vždycky nesmírně smutné. O to víc jsem nadšená z toho, že mám v současnosti možnost sestavovat rodinný generační strom sahající poměrně daleko do minulosti. A zajímavostí v těm je více než dost.
Dost na mne zapůsobila kapitola věnující se transgeneračnímu přenosu v souvislosti s genocidou páchanou na Židech za druhé světové války a jaký vliv měla tato prožitá minulost na potomky přeživších. Dechberoucí čtení. Člověk si při něm tolik uvědomí.
Každá z osmi kapitol je ukončena sadou otázek, na které byste, pokud jste pozorně četli, nebo v případě této odborné knihy raději řekněme studovali, měli být schopni odpovědět. Pro opravdové zapálence je publikace uzavřena seznamem zdrojů, do kterých se můžou dle libosti ponořit a nasávat další a další potřebné informace k danému tématu.
Ač jsem ke knize přistupovala jako naprostý laik, dozvěděla jsem se mnoho nesmírně zajímavých faktů a způsobů pohlížení na toto téma. Rozhodně není na škodu věnovat čas i publikacím odbornějšího rázu, ačkoliv se v ní samozřejmě najdou místa, kterým nebudeme stoprocentně rozumět. Vždyť se přeci člověk učí celý život.
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Grada.