Život s panikou: deník spisovatelky bojující s úzkostnou poruchou

„Panické ataky jsou stavy, kdy vás vaše duše táhne k zemi víc než stařecká záda.“

– str. 24 –

Panické ataky, úzkostné stavy. Myslela jsem, že je znám. Ale tato kniha mi ukázala, že moje prožívání pro ostatní naprosto běžných věcí a situací, je jen slabým odvarem. Neuvážená panika je neskutečně stresující a neumím si představit, co se v těle „opravdového“ panikáře odehrává.

Osobně mám svou povahou dáno, že vše musí být takzvaně „tip ťop“. Odevzdáno v daném termínu a ukázkově zpracováno. Pokud ne, stres se mnou neurvale cloumá, srdce buší a mozek přecvakává a hledá, kde sakra mohla nastat chyba. Naštěstí, v opravdu kritických situacích jsem naproti tomu v nebývalém klidu, protože vím, že pokud konkrétní neblahá akce dopadne špatně, znamená to konec, případně vyústí v něco dost nepříjemného.

„Určitá míra úzkosti je přirozená a jde o to naučit se s ní pracovat tak, aby nás nezraňovala.“

– Mgr. Klaudia Barabášová, psycholožka, str. 148 –

Po přečtení této útlé knížky o nepředstavitelných mukách, které vlastně vytváří samo naše tělo, se nedivím, že se tito panikáři raději zamknou doma na pět zámků, a nikam nevycházejí, nikoho nechtějí vidět ani potkat. Takoví jedinci se mnohdy bojí dojít si jen nakoupit, nebo zajít si vyzvednout dopis na poštu. A když už se tam vydají, zasloužili by olympijskou medaili. Každodenní rutina a běžné věci jsou pro panikáře soukromým peklem, bitvou odehrávající se v jejich hlavě.

„Ať s léky, nebo bez nich, my víme něco, co normální lidé ne. Víme, že blázni neexistují. Existují jenom poruchy, smutky a přecitlivělost.“

– str. 15 –

Panická ataka neboli epizodická záchvatovitá úzkost je proces, kdy „postižený“ reaguje citlivě, ba až přecitlivěle, na stres. Tito lidé se musí naučit panice čelit, naslouchat jí. Díky ní bojujeme s vlastními démony. Tato nemoc se projevuje opakovanými záchvaty masivní úzkosti, jejichž nástup je náhlý a nepředvídatelný. Záchvaty jsou doprovázeny somatickými příznaky jako bušení srdce, lapání po dechu, pocení se, žaludeční a střevní potíže, třes.

Kniha otevírá oči i těm, kteří se s takovým člověkem setkají. Měli by vědět, že nejde o blázna, ale nabídnout mu pomocnou ruku formou uklidnění.

Autorka knihu pojala lehce humornou formou, což je dobře, ačkoliv jde o vážné téma, nemoc, kterou většina lidí spíše podceňuje. Dovolit si to určitě může, protože jde o její osobní pohled na věc, ona je hlavní hrdinkou tohoto příběhu o trpící ženě. Knihu rozvrhla do krátkých kapitol, které mi příjemně sedly. Jde o poučné čtení a já za něj autorce moc děkuji.

Technické poznámky: Kniha byla vydána v roce 2021 nakladatelstvím Ikar. Celkem má 152 stran. Napsala Alžběta Bublanová. ISBN 978-80-249-4576-7.

Denisa Šimíčková