S románem Moniky Bittnerové „V příští životě“ jsem se přenesla o dvacet pět let nazpět, do pubertálních let, na střední školu. Zavzpomínala na strašáka jménem maturita a snad ještě příšernější přijímací zkoušky na vysokou. Všechno tohle má před sebou hlavní hrdinka románu Millie. Učení ji baví, ale do kolektivu spolužáků nikdy moc nezapadla. Jediný opravdový kamarád je Ron, profesionální model, který je ale kvůli pracovnímu vytížení pořád v luftě. Mnoho času si na Millie nevyhradí ani její přítel Alex, který na vysokou právě nastoupil.
Do školy nastoupí nový klučina. Pohledný William se sympatickým chováním. S Millie si padnou do oka, a to nejen po stránce kamarádské. Ač se zdá, že toho nemají zrovna dvakrát nic společného, přesto je spojí jedno – panické ataky, které je umí nemile překvapit v tu nejméně vhodnou dobu a málokdo ví, jak vám v takové situaci pomoci. Ti dva si jsou v tomto velkou oporou. U popisů atak jsem trpěla spolu s nimi, protože moc dobře vím, jaké to je, když vám začne nesnesitelně pískat v uších a hučet v hlavě, což v těch nejhorších případech končí i závratěmi či kolapsem. Já ve městě zkolabovala celkem dvakrát a jen jedinkát mi pomohla prodavačka v obchodě.
Oba také řeší rodinná dramata – Willi neumí odpustit mámě, že nechala tátu a založila si novou rodinu, do toho otec nezřízeně pije. Millie zase žárlí na svou mladší sestřičku, která si zcela uzurpuje pozornost rodičů.
„V příštím životě“ bylo příjemným letním odpočinkovým čtením, které mě přeneslo do dob, kdy mi život přišel tak nějak bezstarostný. Hlavní hrdinové románu to pocitově sice nemají úplně stejné, ale jistá trápení provází asi všechny puberťáky. Záleží dost na tom, zda se máte s problémy o koho opřít, na koho se s nimi obrátit.
V příštím životě
Líbilo se mi, že zde fungovala chemie mezi starší dívkou a mladším klukem. To je situace, která se stále tak nějak ve společnosti nenosí. Ač znám páry, které to tak mají a funguje jim to skvěle.
Jediné, co bych vytkla bylo natahování některých situací, které se několikrát opakovaly. Tady by zkrácení děje asi neuškodilo.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji autorce románu.
Více z LaCultury...
7. září, 2025 Königova hájovna „Amor vinci omnia = Láska zdolá vše.“ – citace z knihy, str. 213 – „Königova hájovna“ je románem české autorky Barbory Fürichové, který vydalo nakladatelství Pointa. Román přináší […]
15. srpna, 2026 Sedmá slza „Chtěla bych být voda. Jen si tak teče, vyhýbá se kamenům, ale když přeteče, všechno smete.“ – citace z knihy, str. 78 Debutový román české autorky Pavly Garwoodové „Sedmá slza“ je […]
14. srpna, 2026 Nemilovaná: z deníku sedmnáctileté Perly Sch. „Lustigovy povídky jsou vesměs studiem o tom, jak mezní situace dokáže v člověku, poníženému až na nejzazší mez, vyburcovat obrovskou sílu k aktivnímu činu, který dává lidskému životu […]
30. prosince, 2025 Ironické fejetony ostřílené matky "Dvaadvacet fejetonů popisujících s ironií a nadsázkou situace rodičovské každodennosti, v nichž realita často přejede iluze jako parní válec." Tak uvádí nakladatelství Pointa knihu […]
11. července, 2025 Mezi nimi Verunka González píše úžasně. Její romány jsou pro mne balzámem pro zjitřené emoce, které mívám při čtení těžších, např. válečných témat. Působí jako chladivý obklad na rozpálené čelo, […]
10. července, 2025 Mezi světy Helena Erbanová sama sebe označuje jako knihomolku, dlouhodobě žijící a pracující v Bruselu, co se v profesním životě věnuje evropské politice a tématu změny klimatu. A právě tohoto […]
27. února, 2025 Sběratel sněhu Když jsem byla před časem v turnovské knihovně na debatě s Janem Štifterem, naprosto mě dostalo jeho povídání o knihách. V té době jsem měla přečtenou pouze Krajinu roztavených zvonů a […]
20. srpna, 2026 Oveček vlku se zachtělo „Zlo má zvláštní nadání objevit se tam, kde může natropit největší škody. A někdy jsme to my, kdo mu otevře dveře, přivítá ho s otevřenou náručí a nechá si ho vstoupit do života.“ – […]
29. července, 2026 Trojlístek „Kdyby svět vedly ženy, byl by čistý, zdravý, a hlavně bez násilí. To znamená žádné války. Však které matky by posílaly své syny na smrt?“ – citace z knihy, str. 36 – Kdysi nerozlučné […]
17. července, 2026 Satanovi koně: zločin na Bukovské tvrzi „Největším trestem, jímž nás může Bůh postihnout, je ponechat nás napospas ďábelské říši zla...“ - citace z knihy, str. 287 – Nové vydání prvního dílu překrásné detektivní série o […]
10. července, 2026 Hoří ti táta Paní Hanišovou mám ráda, její romány se zaměřují na těžké společenské otázky, o kterých se nerado mluví, nerado se na ně poukazuje, avšak s titulem „Hoří ti táta“ u mne šlápla úplně […]