S románem Moniky Bittnerové „V příští životě“ jsem se přenesla o dvacet pět let nazpět, do pubertálních let, na střední školu. Zavzpomínala na strašáka jménem maturita a snad ještě příšernější přijímací zkoušky na vysokou. Všechno tohle má před sebou hlavní hrdinka románu Millie. Učení ji baví, ale do kolektivu spolužáků nikdy moc nezapadla. Jediný opravdový kamarád je Ron, profesionální model, který je ale kvůli pracovnímu vytížení pořád v luftě. Mnoho času si na Millie nevyhradí ani její přítel Alex, který na vysokou právě nastoupil.
Do školy nastoupí nový klučina. Pohledný William se sympatickým chováním. S Millie si padnou do oka, a to nejen po stránce kamarádské. Ač se zdá, že toho nemají zrovna dvakrát nic společného, přesto je spojí jedno – panické ataky, které je umí nemile překvapit v tu nejméně vhodnou dobu a málokdo ví, jak vám v takové situaci pomoci. Ti dva si jsou v tomto velkou oporou. U popisů atak jsem trpěla spolu s nimi, protože moc dobře vím, jaké to je, když vám začne nesnesitelně pískat v uších a hučet v hlavě, což v těch nejhorších případech končí i závratěmi či kolapsem. Já ve městě zkolabovala celkem dvakrát a jen jedinkát mi pomohla prodavačka v obchodě.
Oba také řeší rodinná dramata – Willi neumí odpustit mámě, že nechala tátu a založila si novou rodinu, do toho otec nezřízeně pije. Millie zase žárlí na svou mladší sestřičku, která si zcela uzurpuje pozornost rodičů.
„V příštím životě“ bylo příjemným letním odpočinkovým čtením, které mě přeneslo do dob, kdy mi život přišel tak nějak bezstarostný. Hlavní hrdinové románu to pocitově sice nemají úplně stejné, ale jistá trápení provází asi všechny puberťáky. Záleží dost na tom, zda se máte s problémy o koho opřít, na koho se s nimi obrátit.
Líbilo se mi, že zde fungovala chemie mezi starší dívkou a mladším klukem. To je situace, která se stále tak nějak ve společnosti nenosí. Ač znám páry, které to tak mají a funguje jim to skvěle.
Jediné, co bych vytkla bylo natahování některých situací, které se několikrát opakovaly. Tady by zkrácení děje asi neuškodilo.
Román vydalo v roce 2024 nakladatelství Pointa. Tento rok vyšlo volné pokračování s názvem „V minulém životě“.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji autorce románu.
Více z LaCultury...
7. září, 2025 Königova hájovna „Amor vinci omnia = Láska zdolá vše.“ – citace z knihy, str. 213 – „Königova hájovna“ je románem české autorky Barbory Fürichové, který vydalo nakladatelství Pointa. Román přináší […]
30. března, 2024 Co se stane, když se někdo rozhodne vzít spravedlnost do vlastních rukou? Když čtyři dospívající a znudění zbohatlíci natočí a následně prodají video, na kterém umírá člověk v přímém přenosu, je to pro ně jen zábava a možnost vydělat velké peníze. Protože za […]
15. srpna, 2026 Sedmá slza „Chtěla bych být voda. Jen si tak teče, vyhýbá se kamenům, ale když přeteče, všechno smete.“ – citace z knihy, str. 78 Debutový román české autorky Pavly Garwoodové „Sedmá slza“ je […]
14. srpna, 2026 Nemilovaná: z deníku sedmnáctileté Perly Sch. „Lustigovy povídky jsou vesměs studiem o tom, jak mezní situace dokáže v člověku, poníženému až na nejzazší mez, vyburcovat obrovskou sílu k aktivnímu činu, který dává lidskému životu […]
30. prosince, 2025 Ironické fejetony ostřílené matky "Dvaadvacet fejetonů popisujících s ironií a nadsázkou situace rodičovské každodennosti, v nichž realita často přejede iluze jako parní válec." Tak uvádí nakladatelství Pointa knihu […]
11. července, 2025 Mezi nimi Verunka González píše úžasně. Její romány jsou pro mne balzámem pro zjitřené emoce, které mívám při čtení těžších, např. válečných témat. Působí jako chladivý obklad na rozpálené čelo, […]
10. července, 2025 Mezi světy Helena Erbanová sama sebe označuje jako knihomolku, dlouhodobě žijící a pracující v Bruselu, co se v profesním životě věnuje evropské politice a tématu změny klimatu. A právě tohoto […]
27. února, 2025 Sběratel sněhu Když jsem byla před časem v turnovské knihovně na debatě s Janem Štifterem, naprosto mě dostalo jeho povídání o knihách. V té době jsem měla přečtenou pouze Krajinu roztavených zvonů a […]
16. září, 2026 Spící chlapec Dlouho se mi nestalo, že by mne příběh, který má hned několik dějových linek, pohltil ze všech možných stran tak, jako se tomu stalo o debutového románu „Spící chlapec“ české autorky […]
14. září, 2026 Já jsem Švejk… — a to stačí. „Mám velice rád toho dobrého vojáka Švejka, a podávaje jeho osudy za světové války, jsem přesvědčen, že vy všichni budete sympatizovat s tím skromným, nepoznaným hrdinou.“ Tak […]
28. srpna, 2026 Smrt je vždycky osamělá Ray Bradbury patří mezi již klasické americké autory žánrů science fiction a hororu. Jeho dílo „451 stupňů Fahrenheita“ jsem četla na střední škola jako povinnou četbu a přesně si […]
27. srpna, 2026 Okamžiky s Otou Pavlem „Umět se radovat. Ze všeho.Nečekat, že v budoucnu přijde něco,co bude to pravé, protože je možné, že to pravé přicházíprávě teď a v budoucnu nic krásnějšího nepřijde.“– Ota Pavel, cit. […]
