Pláňata

Pláňata
Pláňata

Jaký kořen, takový strom, jaký strom, taková jablka.“
– citace z knihy, str. 236 –

Očekávání od románu „Pláňata“ jsem měla nejspíše moc velká. Co se týká tvorby skvělé spisovatelky Petry Dvořákové, jsem zvyklá na zvraty, u kterých tuhne krev v žilách, zůstává rozum stát, kdy vlastně ani nevím, co si o tom všem mám pořádně myslet. Tady sice ke zvratu, a poměrně zásadnímu, dojde, ale až na úplném konci příběhu. A co mě nejvíce zklamalo, nepochytila jsem pointu celého toho činu. Postrádala jsem logické vysvětlení. Ale chápu, že nás někdy emoce zaženou do kouta v takové míře, že člověk ani neví, co vlastně koná, je jednoduše schopen udělat i věci, které by ho za jasné mysli nikdy ani nenapadly. Na druhou stranu, vyprávění bylo úžasné a celá kniha se četla moc krásně.

Ohromně na mě zapůsobily vzpomínky na doby minulé, protože veškeré prožitky, se kterými se dospívající Pavlína vypořádává, jsem řešila i já. Jsem dítě osmdesátek a jsem šťastná, že jsem v této době mohla vyrůstat. Pavlína to má však v předkládaném příběhu, oproti mně, o dost složitější. Už jen proto, že tak trochu válčí se svými rodiči. Matka je věčně nespokojená, uječená a útlocitná, otec zase pijan s hrubými narážkami. Alespoň v prarodičích, s kterými společně obývají jeden rodinný domek, jenž jim však padá na hlavu, našla zastání. Spolu se starší sestrou řeší každodenní „starosti“ tehdejší mládeže – školu, první lásky a následně i budoucí profesní kroky.

Hlavním hnacím motorem celého románu je SVOBODA, ať už ta osobní, či společenská. Přerod, kterým se mělo všechno změnit k lepšímu, čímž mám na mysli sametovou revoluci, nebyl zase až tak zázračný, jak si všichni představovali. Mnoho lidí si myslelo, že odchodem komunistů z čela republiky jim spadne štěstí do klína a nestačí se divit, že tomu tak není, že pro trochu toho štěstí a spokojenosti se musí pořád něco udělat, musí se mu jít naproti.

„I když všichni pořád mluví o změně, nakonec se mi nezdá, že by se toho tolik změnilo. Hlavně lidi kolem se skoro vůbec nezměnili.“
– citace z knihy, str. 157 –

Planata
Pláňata

Euforie z osvobození je zde ale moc pěkně vyobrazena – lidé začínají podnikat a poprvé vyrážejí za hranice státu. Otevírají se jím netušící příležitosti. Román je však prošpikován i velmi silným pocitem křivdy, který se rodinou nese – to věčné drmolení, že se všem daří lépe, my se máme nejhůř, my jsme ti chudáci, co nedostanou nic zadarmo, mě přivádělo k šílenství.

Sedl mi i styl vyprávění – jednou bylo pojato z pohledu Pavlíny, podruhé zase z pohledu matky anebo otce. Měli jsme tak možnost nahlédnout do nitra téměř celé rodiny. A co si budeme povídat, nezkreslené vykreslení pocitů a činů konkrétní osoby, je vždy lepší, než ty přenesené a vyšperkované dalším vypravěčem.

Za mě se jedná o knihu, která potěší, ale příliš nenadchne, a to zejména z toho důvodu, že jsme u spisovatelky zvyklí na mnohém víc a od její tvorby už něco konkrétního očekáváme…

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host.

Rate this post

Více z LaCultury...

  • Pláňata25. listopadu, 2023 Pláňata Spisovatelka Petra Dvořáková má na svém kontě již několik knih a všechny se mi líbily. Zabývá se v nich běžnými rodinnými starostmi, radostmi a životem. V knize Pláňata je to podobně. […]
  • Císařovna kostí26. února, 2024 Císařovna kostí Druhý díl třídílné série „Tonoucí císařství“ nese název „Císařovna kostí“. Děj této epické fantasy šmrncnuté Dálným východem, se odehrává v říši, která je momentálně zmítaná beznadějí, […]
  • Neobyčejná Grace22. února, 2024 Neobyčejná Grace V románu "Neobyčejná Grace" se prolínají hned tři časové linky. Ta z minulosti, kdy se Grace seznámí s Benem, s tou současnou, ve které sledujeme, v jak nepěkné situaci se jejich vztah po […]
  • Les v domě22. listopadu, 2023 Les v domě „Takový les přeci je – klidný a tichý, když se mu nestavíte na odpor a plníte jeho přání, ale temný, děsivý, silný, surový a nelítostný, když se mu protivíte.“  – citace z knihy, str. 216 […]
  • Chybějící světlo21. listopadu, 2023 Chybějící světlo „Nehledej smysl nikde a v ničem. To teprve člověk dává smysl sobě i věcem, které dělá. Člověk dává smysl tomu, koho miluje.“ Jedná z nejtěžších knih tohoto roku, která mi šťastnou náhodou […]
  • Rebelské srdce11. srpna, 2023 Rebelské srdce „Ve velkém koloběhu světa naše chyby nejsou důležité. Ale naše vítězství jsou. A tou nejdůležitější věcí je být důležitý právě ve chvíli, kdy tvoje důležitost může prospět největšímu […]
  • Skutečnost nebo zkreslená vzpomínka? Ponořte se do mrazivého románu o gaslightingu2. srpna, 2023 Skutečnost nebo zkreslená vzpomínka? Ponořte se do mrazivého románu o gaslightingu Daniela vyrůstá v rodině, ve které není téměř žádná láska ani porozumění. Všichni si na něco hrají, všichni něco předstírají. Otec. Matka. Sestra. A možná i samotná Daniela, kterou každý […]
  • Prameny Vltavy26. května, 2023 Prameny Vltavy „Šumaváci, divný to lidský druh s náturou tvrdší než to zdejší modřínové dřevo.“ – citace z knihy, str. 295 – Ufff, jsou knihy, které vám vezmou dech. Jak o nich psát? Přesně takovou […]
  • Neděle odpoledne1. prosince, 2022 Neděle odpoledne Teodor… Teenager, který nemá kamarády, který vlastně nikdy nikam nechodí a je vychováván pod máminou sukní. Pod vlivem ženy, která ho svým způsobem má i nemá ráda. Máma, která mu neustále […]
  • Sedm let temnoty21. srpna, 2022 Sedm let temnoty „Pokud jde o místo, kde můžete z člověka vyrobit šílence, noční Serjongskou přehradu překoná máloco.“ – citace z knihy, str. 503 – Thriller „Sedm let temnoty“ jihokorejské spisovatelky […]
  • Recenze knihy Černé jazyky21. února, 2022 Recenze knihy Černé jazyky „Člověk, který se vědomě oddělí od svých kořenů, ztrácí tvář a zajde. To je zákon.“ - str. 57 - Po knize jsem sáhla ihned, co jsem spatřila její barevně nápaditý přebal. Její název ve […]
  • Přátelství dvou odlišných žen10. února, 2022 Přátelství dvou odlišných žen Sally a Liss nemají na první pohled vůbec nic společného. Sally je problémová teenagerka, která má před maturitou a nesnáší pravidla, předpisy, dospělé a otázky. Liss žije sama na statku […]