Buďte boží v angličtině

Radek Provázek mě už nějaký ten pátek dost baví! Jeho výuková videa angličtiny na instagramu (hledejte pod #proveenglish) jsou skvělá, originální a učí i slovíčka a fráze, které v běžné komunikaci strašně moooooc potřebujeme, přesto nás je nikdo neučí. Proč? Nuž, doporučuji shlédnout alespoň jedno, dvě videjka a bude vám to hned jasné 😊. Radek je navíc Ostravák, a jak je o nás „podivínech“ z rázovitého kraje známo, servítky si rozhodně nebereme. U Radka to jde nejen znát, ale hlavně to FUNGUJE! Povšimnete si toho i v samotné knize.

Radek svou učebnici „Buďte boží v angličtině“ pojal velmi netradičně. Studenta provede padesáti dvěma týdny v roce skrze příběhy a zážitky ze svého vlastního života. Musím říct, že se mu tento tah moc povedl. Nejen, že se člověk naučí konverzovat ve zcela odlišných tématech, než na jaká jsme běžně zvyklí a která se v učebnicích furt dokola opakují, ale navíc se dozvíme něco z jeho soukromí (u některých pasáží jsem se dost nasmála, u jiných i slza ukápla). Líbí se mi jeho přesvědčení, že nejvíc se toho naučíme přirozeně, z chyb, ale i z toho, co se nám samozřejmě povedlo. Zcela s tímto názorem souzním. Kolikrát mám v hlavě trapné scény, které se mi v zahraničí staly, a právě u nich si roky přesně pamatuji, co se pokazilo, za co jsem se styděla (a stydím dodnes). Joooo, chybami se člověk učí!

A pozor! Kdo Radka sledujete – dokonce ani v knize nepřijdete o Květoše! Ufff, bez něj by to nebylo ono. Přebírá na sebe roli toho, kdo nechápe, kdo se učí stejně (marně) jako my. O to bližší nám tento týpek (Radkovo alter ego?) je!

Každá kapitola je přehledně rozdělena do české sekce, která je následně celá přeložena do angličtiny, následuje výpis těch nejdůležitějších slovíček a frází, které by bylo fajn znát a následně je Květošovi (rozuměj čtenáři) krátce a stručně vysvětlena zapeklitá gramatika.

Sama jsem se naučila další bezvadná slovíčka a fráze (například „zapšklá stará čůza“ se bude určitě do budoucna hodit), ale dostalo se mi také osvěty třeba v oblasti vaření: je skvělé, když vám teprve ve čtyřiceti docvakne, co znamená hemenex :-D. Ono je vůbec zvláštní, že jsem se v jednotlivých příbězích, které nám Radek v knize servíruje, doslova viděla. Možná za to může fakt, že jsme nejspíše přibližně stejně staří a doléhaly na nás během dospívání podobné, ne-li stejné události (př. hrozné vzpomínky na školku, trávení prázdnin u prarodičů na Valašsku, pád dvojčat, první konverzace v cizině, konkrétně v Egyptě, dovolená v Chorvatsku autem, začátky mobilů a internetu aj.).

Co mohu říct na závěr. Mít takového učitele v době, kdy jsem byla školou povinná, jistě by mě učení cizích jazyků bralo víc, než tomu ve skutečnosti bylo. Je jasné, že bez biflování slovíček to nejde, ale záleží hodně na formě, kterou vám to učitel podává. To ostatně neplatí jen pro jazyky, ale pro všechny možné předměty. Zrovna učení jazyků by mohlo být vážně docela prima, kdyby učitelé tolik nelpěli na šílené gramatice, která má v angličtině více výjimek než pevných pravidel. Já osobně jsem byla vždycky nejvíce vystrašená z toho, že v konverzaci použiji špatnou formu přítomného, minulého, budoucího, nebo nedej bože nějakého před- času, přitom se vlastně o nic zásadního nejedná. Potom, co mám procestovanou skoro půlku světa vím, že mi za tohle hlavu rozhodně nikdo neutrhne, dokonce ani v Americe, kde sami množství pravidel nepoužívají, či vůbec neznají.

Já mám jasno – Radek je týpek, co se pro učitelování jednoduše narodil!

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Grada.cz.

Denisa Šimíčková