Josefův osud: jak jsem přežil šest koncentračních táborů a stal se lovcem nacistů

„Být hodný, milý a laskavý člověka nic nestojí.“
– citace z knihy, str. 14 –

Autobiografický román „Josefův osud“ se zcela vypovídajícím podnázvem, který nám jasně říká, čemu je dílo věnováno, vydalo v roce 2024 nakladatelství Kniha Zlín. Jde o jeden z nejfascinujících příběhů, kterému se dostalo výpovědní podoby.

O tématu holokaustu a koncentračních táborech toho mám načteno opravdu hodně, ale ještě jsem se v žádném příběhu nesetkala s člověkem, vlastně ještě dospívajícím chlapcem, který by přežil šest nucených pobytů v těchto pekelných nacistických chřtánech, a svůj následný svobodný poválečný život zasvětil tomu, aby se krvelačným monstrům dostalo spravedlnosti. Nic jiného mu ani nezbývalo, na konci válečných let totiž zjistil, že je jediným přeživším z původně stopadesátičlenné rodiny!  O to větší zoufalství cítím, když vím, jak málo nacistických posluhovačů bylo právoplatně odsouzeno. Josef nakonec jako agent tajných služeb sehrál klíčovou roli při dopadení a identifikaci (nejen) masového vraha, řezníka z Plaszowa, Amona Leopolda Götha. Pocítil však alespoň lehký záchvěv zadostiučinění?

„Nejsem žádný hrdina, jsem v podstatě nikdo.“
– citace z knihy, str. 10 –

Bezútěšné podmínky v lágrech dokázaly přežít jen ty nejodolnější a nejzarytější povahy. Josef mezi ně patřil, byl odhodlán čelit příkořím dnem i nocí. Neexistovala chvíle, kdy by vězni mohli vydechnout. Viděl snad vše – rituální věšení, nahodilé popravy, nemyslitelnou krutost a mravní úpadek vedoucí ke kanibalismu. Zažil hlad, nepředstavitelnou zimu, bití, mučení. V textu připouští, že měl párkrát namále a vyhlídky na budoucnost chtěl vzdát, pak si však vzpomněl na své blízké, které si z hloubi duše přál znovu spatřit. Kdyby věděl, že už nikdy nikoho z nich neobejme, důvod k přežívání nehumánních podmínek by zajisté ztratil.

Kniha byla v roce 2023 oceněna cenou Helen and Stan Vine Canadian Jewish Book Awards v kategorii holokaust. Cena je každoročně udílena nejlepším literárním dílům kanadských spisovatelů s židovskými kořeny, vypovídajících o židovských kulturních a historických tématech.

„Zemřít se dalo tolika způsoby, že jsem se otrocky soustředil na přežití.“
– citace z knihy, str. 105 –

Román je to nesmírně čtivý a musím říci, že v současné době, kdy vychází na téma koncentračních táborů množství obdobné literatury, se jedná o mimořádné dílo s nesmírnou výpovědní a historickou hodnotou. Nejen jeho zážitky z období propuknutí druhé světové války, ale i ty před a po ní, jsou součástí Josefova vyprávění. Bolestné, deprimující, hrůzu nahánějící, ale i nadějné povídání o jednom nebývalém životním osudu.

Za recenzní výtisk děkuji Albatrosmedia.cz.

Denisa Šimíčková