Umění. Sesterství. Šílenství. Ponořte se do románu inspirovaného osudy dcer malíře Thomase Gainsborougha

1759, Ipswich. Sestry Peggy a Molly Gainsboroughovy jsou nejlepší přítelkyně a nehnou se od sebe na krok. Špehují tatínka při malování a zlobí maminku, která se stará o účetnictví. Běhají bosy přes blátivá pole kolem domu. Ale jejich nerozlučnost má ještě jeden důvod: Molly už odmalička občas zapomíná, kdo je, a bývá zmatená. A Peggy instinktivně tuší, že na to nikdo nesmí přijít.

Když se rodina přestěhuje do Bathu, stane se z Thomase Gainsborougha vyhledávaný portrétista. Jeho dcery se stanou součástí místního společenského života vyšších vrstev. Zde záleží hlavě na vybraném chování a výhodném sňatku, což značně komplikuje zachování tajemství. Velké nebezpečí představuje i bratranec, který se k rodině nastěhoval, aby se stal malířovým učněm. Dokáže Peggy ochránit svou sestru? A co se stane, když do jejího života vstoupí láska?

Autorkou románu Malířovy dcery je Emily Howes, která pracovala jako storytellerka, divadelnice a performerka a psala a režírovala v divadle, televizi i rozhlase. Získala několik literárních cen, a to nejen za své povídky, ale i za Malířovy dcery, které jsou jejím knižním debutem.

Autorka sleduje příběh sester Molly a Peggy od jejich dětství až do konce jejich životů. Příběh je psaný v ich-formě a jeho vypravěčkou je Peggy, mladší ze sester. Protože ty dvě jsou prakticky nerozlučné, je to právě Peggy, která si všimne, že něco není v pořádku. Nejdřív to všechno pokládá za Mollyinu hru. Rychle si však uvědomí, že je to něco mnohem horšího a temnějšího a z ochrany sestry se stává její životní poslání. Tato linka je velmi dobře zpracovaná. Je nejen originální, překvapivá a znepokojivá, ale ukazuje i sílu sesterské lásky. Její vyvrcholení, které nastává, když se Peggy zamiluje, je emotivní a tragické a ukazuje, jak moc Peggy na sestře záleží i navzdory všemu, co se stalo.

Druhá dějová linka je psaná v er-formě a věnuje se Meg, babičce Peggy a Molly. Tato linka je poměrně nezáživná a zbytečně zpomaluje děj. Meg je hloupá a naivní a její posedlost týkající se toho, že její nemanželské dítě je díky svému otci něco lepšího než ostatní lidé, otravná. Tuto svou posedlost přenesla i na svou dceru, matku dvou malířových dcer. A ta následně kvůli tomu tlačí na Peggy a Molly, nutí je, aby žily tak, jak odpovídá jejich „původu“ a zhoršuje už tak špatnou situaci v rodině. Matka posedlá „původem“, otec, který věnuje čas jen práci a milenkám, a bratranec, který zjistí to, co neměl zjistit nikdo, vytváří tak toxické prostředí, že budete doufat, že se z něj dívky nějakým způsobem vymaní a začnou žít po svém.

Pokud jde o opis doby a prostředí, v nichž hrdinky žijí, autorka si dala práci a všechno si důkladně nastudovala. Díky tomu budete mít pocit, že jste se ocitli v popisovaném historickém období. Uvidíte, jak vypadal běžný život vyšší společnosti, co hrozilo lidem, kteří byli pokládaní za šílené a jakou sílu měla sesterská láska a oddanost ve světě, který si cenil jen původu, společenského postavení, bohatství a dobrého sňatku.

Jana Mišúnová

"Nikdy nejsi moc starý na to, abys mohl začít znovu snít nebo se vydat za dalším cílem." C.S. Lewis