Kalná voda, bílá tma

Za titulem „Kalná voda, bílá tma“ z produkce nakladatelství Motto se skrývá česká autorka Milena Oplocká.

S jedinečným příběhem nás autorka provede dekádami jedné rodiny, která si prošla nejen válečnými léty, ale hrubě ji poznamená především nástup komunismu a následná normalizace.

Píšou se 50. léta minulého století a šestnáctiletá Eva si prochází asi nejhorším možným zážitkem. Vlastní matka Marta dává před dcerou přednost mladému milenci, později muži Ivanovi, zapálenému stranickému funkcionáři. Vyhovuje jí jeho životní styl plný večírků s těmi, co něco znamenají, i přísun luxusních dárků. Co na tom, že se dcera trápí a raději se rozhodne osamostatnit a postavit se na vlastní nohy.

Eva potkává na chmelové brigádě sympatického Vojtu, na něhož se upne. Brzy se vezmou a počnou dvě dítka – Tomáše a Zuzanu. Jenže Tomáš má duši dobrodruha a stereotypní život v panelákové králikárně ho nebaví. Nebaví ho ani pocit zodpovědnosti za rodinný krb. Proto čím dál častěji utíká do přírody, na túry a čundry, až se jednoho dne domů prostě nevrátí. Eva zůstává na péči o děti a domácnost sama. Zanedlouho Evě na bedrech zůstává i starost o nemohoucí milovanou babičku, jedinou osobu, která kdy o Evu projevila zájem. Babiččina dcera, matka Evy, rozhodně nemíní měnit svůj zaběhnutý životní styl jen proto, že Martina matka stůně.

Co víc, Marta začíná Evu nenávidět, protože je o tolik lepší než ona. Zvládá péči o děti, o starou osobu, pracuje a do toho si dodělává školu. Jejich hašteření, neporozumění, nesourodost čtenáře provází celým příběhem.

Ač se Eva snažila svým dětem vštípit ty nejlepší lidské hodnoty, ač do jejich výchovy dala maximum, jednoho dne zjišťuje, že nic není takové, jak by si přála. Děti se trhnou, pociťuje zradu, které se i přes nesouhlas snaží porozumět. O své děti přijít nechce. V pokročilejším věku však naštěstí potkává Jaromíra, svůj opěrný bod. Muže, který o ni opravdu stojí a po jehož boku konečně žije.

Neproměňují se jen vztahy v rodině, ale mění se celý svět! Přichází sametová revoluce a 90. léta plná nových možností – počátky podnikání ve všech možných oborech, možnost svobodně cestovat a konečně se nebát říci svůj názor. Co to znamená pro postarší lidi, kteří vyrůstali v předešlé době a jen těžko si zvykají na proměny společnosti?

Román je dosti rozvětvený. Řeší otázky homosexuality, alkoholismu, šťastné podnikatelské začátky i jejich útlum a často tvrdé pády. Hlavním spojovacím článkem je zde po celou dobu vztah matky a dcery v jedné rodině v průběhu několika generací. Co vše se z generace na generaci přenáší?

Eva je prototypem obyčejné ženy z lidu, která však dokázala ukočírovat a zvládnout věci zásadní, ovlivňující životy okolí, bez nějakého sebelynčování a sebemrskačství. Nikdy neslyšela za svou obrovskou péči slova díků, přesto nezahořkla a jela dál v zajetých kolejích zodpovědné dámy. Představovala středobod mezilidských vztahů, byla nejspíše jedinou osobou, které záleželo na tom, aby rodina držela pospolu a úplně se nerozpadla.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Albatrosmedia.cz.

Denisa Šimíčková