Žena průkopníka: příběh lobotomie

Zena-prukopnika
Žena průkopníka: Příběh lobotomie

Román „Žena průkopníka: příběh lobotomie“ se odehrává v době, kdy ženy bojovaly za svá práva, homosexualita byla hodna k odsouzení a pohrdání a žena v řídící funkci byla naprostou raritou. Takováto vzdělaná a tvrdě pracující žena však měla svůj osud povětšinou předem zpečetěn. V osobním životě byla odsunuta na pomyslnou druhou kolej a málokterá nezůstala starou neprovdanou a osamělou pannou.

Toto naštěstí není případ Ruth, která pochází z velmi zámožné rodiny, jež se, v důsledku hluboké ztráty, zasadila o založení moderní Emeraldinovy nemocnice v New Yorku, která je určena pro duševně choré. Jedná se o prvotřídní výzkumné a léčebné zařízení, kde se Ruth snaží pomáhat lidem s jejich psychikou a usnadnit trápení jak pacientům, tak i jejich rodinám. Pryč jsou časy, kdy jsou Freudovy praktiky považovány za průkopnické. Nemocnice se snaží nalézt jiné, mnohem efektivnější metody k léčbě šílenství.

Je to právě psychiatr a neurolog Robert Apter, který se jednoho dne uchází o místo v tomto špičkovém zařízení – má své vize, nápady a je odhodlán nalézt to, co hledá za každou cenu. Rozhodně mu nechybí zapálení pro věc. S Ruth navíc vytvoří krásně sehraný pár nejen v pracovním prostředí, ale i v soukromí. Avšak, jak tvrdím, psychiatr pídící se po mrtvolách, jejíchž mozky by mohl podrobně zkoumat, nemůže být nikdy zcela normální. O tom se brzy přesvědčí i Ruth. Při svém manželovi stojí pevně a oddaně za každé situace, ale i jí nakonec dojde, že nastal čas zasáhnout proti neskonalému zlu, kterého se její milovaný na pacientech dopouští.

Příběh to byl perfektní. První polovina vás seznámí s hlavními hrdiny a není možné, abyste si Ruth nezamilovali. Tato část knihy je rovněž nutná pro pochopení následných činů a událostí, ke kterým později dojde. Popisování průběhu samotné lobotomie, a toho, jak k ní její objevitelé přistupovali, bylo naprosto fantastické a zároveň i nervy drásající.

K psychiatrii jsem svým způsobem měla dlouhý čas dost blízko. Mamka v jedné takové léčebně strávila celý profesní život. Je jasné, že i já, její dítko, jsem nejrůznějšími případy zůstala poznamenaná. Musím říci, že mnohé popisované situace v knize jsem si uměla docela živě představit a nejhorší je, že tomu není tak dávno, co se tyto barbarské metody na pacientech běžně prováděly. Naštěstí i v této oblasti již společnost došla k jisté humánnosti, ačkoliv věřím, že by se našli lékaři-nadšenci, co by neváhali ani minutu vyzkoušet nějakou tu zvrhlost i dnes. V zájmu vědy, ve jménu pokroku, samozřejmě…

Není nejmenších pochyb, že je v románu řeč o jednom z nejhorlivějších propagátorů lobotomie (dříve označovanou jako leukotomie) Walteru Freemanovi. Ten jako vůbec první provedl lobotomii v USA v září roku 1936. Frontální a následně i transorbitální lobotomie se poté začaly uplatňovat jako zázračné metody chirurgie, schopné vymýtit řadu jinak neléčitelných duševních onemocnění a nezvladatelné výbuchy hněvu. Za pozvolným úpadkem lobotomie stojí až objev antipsychotických léků.

Toto je rozhodně kniha, která vám otevře oči!

Více z LaCultury...

  • Skrytá vesnice11. července, 2026 Skrytá vesnice Píše se rok 1943 a my se v románu „Skrytá vesnice“ britské autorky a novinářky Imogen Matthews ocitáme v malé holandské vesnici Kampenveld čítající tři sta obyvatelů. I zde už plně […]
  • Bestie z Buchenwaldu21. října, 2025 Bestie z Buchenwaldu „Když se dost dlouho díváme i na ten nejošklivější obraz, začneme v něm vnímat jistou krásu.“ – citace z knihy, str. 15 – Výše zmíněná formulace však neplatí pro Ilsu, německou […]
  • Satanovi koně: zločin na Bukovské tvrzi17. července, 2026 Satanovi koně: zločin na Bukovské tvrzi „Největším trestem, jímž nás může Bůh postihnout, je ponechat nás napospas ďábelské říši zla...“  - citace z knihy, str. 287 – Nové vydání prvního dílu překrásné detektivní série o […]
  • Mijamoto Musaši: dva meče19. června, 2026 Mijamoto Musaši: dva meče „Lidský život trvá jen padesát let.V porovnání s věčností je to jen pouhý sen.Existuje snad někdo, kdo se zrodil a unikl smrti?Nebyla by škoda, kdybychom z tohoto poznání nenačerpali […]
  • Mijamoto Musaši: příběh psaný mečem18. června, 2026 Mijamoto Musaši: příběh psaný mečem „Až zetlím v kostru, co můj cit lásky k tobě?Zanikne se mnou?Bude létat s oblaky?Stane se deštěm? Květy?– citace z knihy, str. 131 – Titul „Mijamoto Musaši: příběh psaný mečem“ je […]
  • Podvod zlatého faraona17. června, 2026 Podvod zlatého faraona „Jednoho dne zjistíme, že mýty obsahují skutečnost. Zatímco to, co jsme považovali za historii, bylo mýtem, který jsme si vymysleli.“ –  Gerard Massay, str. 8 – Egypt – vykopávky a […]
  • Píseň jedovatého stromu: ve snech na nás hledí oči stromů15. června, 2026 Píseň jedovatého stromu: ve snech na nás hledí oči stromů „Jaká by asi byla Afrika, kdyby dobrodruzi ze strachu nebo zbožné úcty odložili dalekohledy, odvrátili se, napjali plachty a odpluli pryč?“ – citace z knihy, str. 18 – Orleanna […]
  • Nepatrná ztráta osamělosti11. června, 2026 Nepatrná ztráta osamělosti „Nedívej se na obličej, pozoruj oči. Všechny svaly v obličeji můžeš ovládat, jen svaly kolem očí ne. Ty člověka prozradí.“ – citace z knihy, str. 67 – V posledních letech vychází […]
  • Dopisy od babičky27. května, 2026 Dopisy od babičky „I jinak počestný člověk může jednat nepředvídatelně, pokud ho zaženete do kouta a až na samou hranici lidské důstojnosti.“ – citace z knihy, str. 65 – Román české autorky Veroniky […]
  • Konečná stanice Osvětim20. května, 2026 Konečná stanice Osvětim „Když ďábel natáhne ruku...“ – citace z knihy, str. 90 – Debutový válečný román „Konečná stanice Osvětim“ české autorky Simony Smetánkové si rozhodně nebere žádné servítky. Nečekejte […]
  • Pod egyptským sluncem5. května, 2026 Pod egyptským sluncem Píše se rok 1921 a třináctiletý Jamie z britského Kentu doslova žije starověkou kulturou. Největší vášní chlapce je rýpat se v hlíně. Není se tedy co divit, že by se chtěl, po vzoru […]
  • Bdít nad ní24. dubna, 2026 Bdít nad ní „Den za svou krásu vděčí předtuše noci.“ – citace z knihy, str. 30 – Román „Bdít nad ní“ z pera francouzského spisovatele Jean-Baptiste Andrea, který v českém překladu […]